Sloup se sochou Panny Marie, Žirovnice | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

Rejstříkové číslo KP: 27006/3-3374 GPS souřadnice: 49°15'8.81"N, 15°11'6.23"E Slohové období (hlavní): Baroko

Podrobný popis:

Památka je umístěna v mírném svahu u bývalé sýpky. Socha Panny Marie s Ježíškem stojí na vysokém dříku sloupu, materiálem je žula. Zbytky barvy na soše jsou novodobé, je však pravděpodobné, že socha byla původně barevná, tak jako mnoho historických kamenných soch, které dnes známe jen ve výrazu kamene, bez polychromie. Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice jsou dva základní typy samostatně stojících sloupů s křesťanskou tematikou, často označovaných jako morové. Jejich budování bylo rozšířeným způsobem manifestace víry v katolických zemích zejména v 17. a 18. století. Tyto sloupy se tak staly jedním z nejviditelnějších znaků barokní architektury. Mariánské sloupy se stavěly ke slávě Panny Marie, často jako díkuvzdání za ukončení moru či jinou významnou pomoc. Účelem sloupů Nejsvětější Trojice byla obvykle oslava církve a víry, ovšem motiv moru mohl rovněž někdy hrát svou roli. Budování sloupů se sochou Panny Marie pochází nejméně z 10. století (v Clermont-Ferrand ve Francii), ale běžným se stalo zejména v období protireformace po Tridentském koncilu (1545–1563). Jedním z prvních byl sloup na Piazza Santa Maria Maggiore v Římě. Jeho dřík je starověkého původu: sloužil jako podpora klenby tzv. Konstantinovy baziliky v Římě, zničené zemětřesením v 9. století. Pouze tento sloup přežil až do století 17. a roku 1614 byl převezen na Piazza Santa Maria Maggiore, kde byla na jeho vrchol umístěna bronzová socha Panny Marie s dítětem. Později sloužil jako vzor pro mnoho sloupů v Itálii a dalších evropských zemích. Prvním sloupem tohoto typu na sever od Alp byl Mariensäule postavený v Mnichově roku 1638 jako dík za to, že město přežilo útok švédské armády a mor.