Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Kašna se sochou Hébé, Polná
zpět do výpisu
Bohatě zdobená kašna z hořického pískovce od neznámého autora (někdy je udáván F. Moravec) pochází z konce 19. století. Uprostřed kašny stojí socha božské číšnice Hébé. Barokní formy a manýristický dekor jsou dokladem užití historizujících forem v umění té doby.
Region: | Jihlavsko | Okres: | Jihlava | Obec: | Polná | Ulice: | Sezimovo náměstí |
|
Zpřístupnění: | volně přístupné | Bezbariérový přístup: | ano | Způsob ochrany: | kulturní památka |
|
více informací
Rejstříkové číslo KP: | 21142/7-5124 | GPS souřadnice: | 49°29'15.936"N, 15°43'0.853"E | Slohové období (hlavní): | Historizující slohy |
|
Podrobný popis:
Kašna je složená z barokně profilovaného bazénu, zapuštěného ze dvou třetin do země, uprostřed se čtvercovou podnoží pod nohou kašny, která je bohatě zdobená volutami, akanty, maskarony a dalšími dekorativními prvky. Na ní je mělká, přetékající mísa ve tvaru čtyř mušlí. Na této míse je postava Hébé, mladé ženy, držící v pravé ruce džbán a v levé lasturu.
Hébé je v řecké mytologii bohyně věčné mladosti a číšnice olympských bohů. Byla dcerou nejvyššího boha Dia a jeho manželky Héry, někdy se uvádí, že ji zrodila Héra sama ze sebe podobně jako Zeus Athénu. Na Olympu měla významnou funkci: nalévala bohům nektar, nápoj věčné mladosti, devětkrát sladší než med, který bohové pili místo vína a podávala ambrosii, jídlo bohů, které propůjčovalo mládí, krásu i nesmrtelnost a působilo jako balzám. Když Zeus unesl (nebo nechal unést) později Ganyméda a ustanovil ho novým číšníkem bohů, musela Hébé své místo opustit, což bylo provázeno značnou nelibostí bohyně Héry. Hébé se poté provdala za největšího hrdinu řeckých mýtů Hérakla a měli spolu dva syny jménem Alexiaros a Aníkétos.