Rozmarné vody klikatící se řeky Svratky často zaplavily zdejší oblasti. Pro zamezení častého rozvodnění řeky byl vypracován vodohospodářský plán, jehož součástí byla výstavba Vírské přehrady. Celá výstavba vodního díla, trvající plných deset let, byla ukončena v roce 1957. Stavba nechrání jen před povodněmi, ale zároveň je obrovskou zásobárnou pitné vody.
| GPS souřadnice: | 49°33'51.794"N, 16°18'37.637"E | | Slohové období (hlavní): | nezařazeno |
|
Podrobný popis:
Již v roce 1911 byl Zemským výborem moravskoslezským vypracován první vodohospodářský plán, který měl řešit situaci na řece Svratce. Plán počítal s několika menšími přehradami. Avšak teprve v roce 1940, kdy zde opět řádila povodeň, bylo definitivně rozhodnuto o stavbě tohoto vodního díla. Výstavba přehrady, zahájená až v roce 1947 spojenými podniky Konstruktiva a Hrabě a Lozovský (po znárodnění byla stavba vedena Československými stavebními závody), nebyla jednoduchá. Problém byl nejen s nedostatkem stavebního materiálu a strojního vybavení, ale chyběli také dělníci a odborníci, neboť ve stejné době se započalo s budováním Slapské přehrady, která měla z příkazu ministra ve všem přednost. Jedině s kamenem potřebným na stavbu díla problém nebyl, neboť se těžil v nedalekém lomu a na stavbu jej vozil po provizorně postavených kolejích vlak s parní lokomotivou.
Součástí přehradní nádrže je betonová gravitační hráz tvořená dvaceti šesti oblouky, vyrovnávací nádrž s jedním turbosoustrojím typu Kaplan a vodní elektrárna, nacházející se pod hlavní hrází, se dvěma turboregulátory typu Francis. Raritou výstavby Vírské přehrady bylo nouzové postavení provizorní drtírny a betonárky, které poskytovaly materiál do poloviny roku 1952 a následně tuto funkci převzala nová drtírna a betonárka, které po napuštění přehrady zmizely pod její hladinou. Dopravu štěrkopísku a cementu zajišťovala deset kilometrů dlouhá lanovka vedená z vlakového nádraží v Bystřici pod Pernštejnem až ke staveništi. Zajímavostí je, že v roce 1950 vznikl z dělníků pracujících na přehradě Klub zlepšovatelů a vynálezců, jejichž dílem bylo například zautomatizování váhy na cement, zavedení automatizace betonárky, koše na dopravu betonu s otevíratelným dnem, jimiž byl dopravován beton na hráz apod. Negativním rysem výstavby přehrady bylo obětování velkého přírodního území a vesnic Chudobín a Korouhnice.
Nádrž vodní, Vír
Rozmarné vody klikatící se řeky Svratky často zaplavily zdejší oblasti. Pro zamezení častého rozvodnění řeky byl vypracován vodohospodářský plán, jehož součástí byla výstavba Vírské přehrady. Celá výstavba vodního díla, trvající plných deset let, byla ukončena v roce 1957. Stavba nechrání jen před povodněmi, ale zároveň je obrovskou zásobárnou pitné vody.
