Památky | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

U silnice z Křeče do Stříteže stojí jednoduchý kamenný pomník upomínající na 500. výročí bitvy konané v těchto místech pravděpodobně 19. srpna 1435. Bitvou u Křeče, při níž... více

Pomník stojí na místě bývalé tvrze, která byla patrně místem narození zemana Tomáše ze Štítného, zakladatele českého písemnictví, znalce a vyučovatele bible i praktické... více

„Nezapomenutelnému KUKÁTKÁŘI“ je věnován pomník u kostela v Martínkově. Připomíná nám, že se v obci narodil kněz a spisovatel Václav Kosmák. Vynikal ohromným postřehem a... více

Před budovou základní školy (objekt z roku 1903), je v malém parčíku umístěn pomník básníka Vítězslava Nezvala z roku 1975 od Jana Simoty. Nezvalův otec ve zdejší škole působil... více

Pomník na památku válečných zajatců a vojáků z 1. světové války, kteří v letech 1915-1919 zemřeli v humpolecké nemocnici, byl na hřbitově vztyčen v roce 1928 při příležitosti... více

Kamenným tarasem obezděné hliněné pódium stojí na poměrně strmém vršku na místě zvaném „Na šibenici“ a je pozůstatkem popraviště. Třebíč získala hrdelní právo spolu s... více

V literatuře je za autora novostavby budovy pošty z roku 1910 považován Arthur Corazza, rodák ze severu Čech, který postavil v Jihlavě několik dalších zajímavých staveb. Není však... více

Soubor staveb bývalé pošty v Bobrové se nachází na jižní straně náměstí. Starší z budov je ještě barokního stáří, zastřešená mansardovou střechou. K severozápadní stěně... více

Majitelé opatovského panství kníže Antonín z Collalto a jeho syn Edvard, sídlící na Brtnici, byli známi zakládáním klášterů, kostelů a kaplí. A tak není vyloučeno, že také díky... více

Chrám sv. Václava a Ludmily na Gorazdově náměstí je nejmladším třebíčským kostelem a zároveň jedinou stavbou tohoto typu na území kraje Vysočina. Budova chrámu napodobuje svým... více

Budova proboštství kláštera cisterciaček z let 1710–1713 je doloženou stavbou slavného architekta Jana Blažeje Santiniho- Aichela. Stavbu budovy proboštství iniciovala abatyše kláštera... více

Pumpa pochází z 2. poloviny 19. století. Měla však určitě několik dřevěných předchůdkyň. Až do poloviny 20. století sloužila tato pumpa jako hlavní zdroj pitné vody pro obyvatele... více

Nejstarší písemné prameny uvádějí jihlavskou radnici jako gotickou kamennou stavbu s podloubím. V 16. století byl ke stávajícímu domu připojen tzv. Holclinův dům, v roce 1727 se... více

Původně stará rychta je zmiňována již ve 13. století, dalšími stavebními úpravami prošla na konci 15. století. Novobarokní průčelí získala v roku 1913, kdy neuspěl návrh arch.... více

Secesní budova radnice s pseudobarokními prvky byla vybudována v letech 1912–1914 dle projektu architekta Františka Kavalíra. Sochařská výzdoba, představující alegorie Práce,... více

Původně gotická stavba, kterou však v roce 1662 zničil požár, získala po přestavbě novou podobu. V objektu nyní sídlí Krajská knihovna Vysočiny. V renesančním štítu s vysokou... více

Autorem jednopatrové budovy z roku 1873 s náročným neorenesančním průčelím je významný architekt 2. poloviny 19. století Josef Zítek, kterého pro realizaci získal tehdejší starosta... více

Budova radnice byla od doby svého vzniku, vzhledem k častým požárům, kterými město Chotěboř trpělo, častokrát stavebně upravována. Nejvýraznější přestavba se uskutečnila v roce... více

Budova radnice vyrostla v 16. století na místě měšťanského domu zabírajícího dvě středověké parcely. Po požáru v roce 1609 byla přestavěna v duchu renesance. Z té doby se zachovalo... více

První budova radnice vznikla již ve 2. polovině 17. století za přispění majitele panství Martina Maxmiliána Goltze. V roce 1777 byla postavena kamenná barokní radnice, která však již v... více

Radnice v Habrech je jednopatrová zděná stavba s výrazným středním rizalitem a hodinovou věží v průčelí. Místnosti v interiéru jsou klenuté z větší části pruskými plackami.... více

Stavba je dokladem tvorby pražských architektů Freiwald-Böhm, představitelů meziválečné avantgardy, na území kraje Vysočina. Radnice byla postavena v roce 1933 podle projektu z let... více

Budova radnice patří mezi nejstarší zděné domy v městečku. Původně se jednalo o renesanční stavbu, která byla v roce 1804 klasicistně přestavěna. Další výraznější úpravy,... více

Budovy radnic patřily ve městech k nejvýraznějším stavbám, a to nejen z hlediska společenského významu, ale i po stránce architektonického ztvárnění. Měšťané zde demonstrovali... více

Na území památkové zóny Pacov nalezne návštěvník architekturu gotickou, renesanční i barokní. Ve Spálené ulici nedaleko náměstí se ocitne uprostřed typických vesnických staveb.... více

Radnice se do domu č. p. 1 na náměstí, který byl ve vlastnictví města již do roku 1671, přestěhovala až v roce 1850. Složitý stavební vývoj objektu dokládá zachovaný gotický sklep,... více

Raně barokní stavba s hranolovou vížkou získala svoji podobu po požáru v roce 1821. Některé starší dochované architektonické články (např. renesanční portál) však dokládají... více

Radnice v Telči se v písemných pramenech připomíná k roku 1443 a v letech 1449 a 1530 vyhořela. Na počátku 70. let 16. století byla zahájena stavba nynější nové radnice, která je s... více

Velká Bíteš byla povýšena na město v roce 1408. Radnice je zde doložena od 15. století. Budova byla několikrát přestavována, naposledy v roce 1886. Sklepy budovy radnice sloužily... více

Původně se konšelé scházeli v domě rychtáře, který stál v čele náměstí. Koncem 15. století od něj dům koupili. S připojením sousedního domu byla celá budova přestavěna v letech... více

Historická budova byla vystavěna před rokem 1580. Oproti předchozím domněnkám, kdy byla výstavba, respektive zřízení radnice spojováno až s povýšením Žďáru na město v roce 1607,... více

Moučkův dům, patřící k historické zástavbě města Žďár nad Sázavou, je pojmenován po posledních majitelích, kteří tu měli zámečnickou dílnu. V letech 2012-2013 město Žďár... více

V místní části Podolí u Jemnice, v místech s pravděpodobně nejstarším osídlením lokality, stojí u gotického kostela vysoká věž. Jedná se o zbytek románské rotundy. Stavba je... více

Románská rotunda kruhového půdorysu s půlkruhovou apsidou, zasvěcená svatému Václavu, pochází z přelomu 12. a 13. století a patří k nejstarším památkám kamenné sakrální... více

Jedna z nejstarších rozhleden na Moravě se tyčí se na temeni Zeleného vrchu (491 m n. m.) nad obcí Kramolín. Kamennou empírovou věž dal postavit v roce 1831 majitel náměšťského... více

Rozhledna měří 59 metrů a po zdolání 201 schodů se z výšky 803 m n. m., za ideálních podmínek, otevře výhled na jadernou elektrárnu v Dukovanech, Jeseníky, Praděd, Kralický... více

Rozhledna byla postavena v roce 2002 podle plánů Petra Štorka. Po zdolání 128 schodů se ocitnete na nejvyšší vyhlídkové plošině ve výšce 25 metrů. Z rozhledny je krásný kruhový... více

Na nejvýše položeném místě Třebíčska s nadmořskou výškou 711 metrů, byla koncem října 2012 otevřena nová rozhledna s půvabným názvem Mařenka (pojmenovaná podle vrchu, na kterém... více

Pozornost řidičů D1 u Velkého Meziříčí nově upoutává šestatřicetimetrová rozhledna ve tvaru dvojité šroubovice. Netypickou rozhlednu na Fajtově kopci navrhl Velkému Meziříčí... více

Na Pekelném kopci nedaleko Třebíče vyrostla nová rozhledna. Návštěvníci se mohou těšit na panoramatický výhled do krajiny. Fascinující je však také podoba rozhledny. Objekt v sobě... více

Na vrchu Oslednice se v minulosti nacházelo popraviště a později zde stála 16 m vysoká dřevěná rozhledna z roku 1898, která zanikla ve 20. letech 20. století. Dnešní stavba má ocelovou... více

Na vrchol Křemešníku, jednoho z nejvyšších bodů Vysočiny, stoupali po staletí zbožní poutníci k místnímu kostelu Od roku 1993 však návštěvníky na vrchol láká i turistická... více

Rozhledna, postavená v roce 2009, je součástí vodojemu. Vyhlídkový ochoz je sice pouze ve výšce 7 metrů, ale nabízí zajímavý pohled na Velké Meziříčí a dálniční most Vysočina.... více

Rozhledna Ocmanice byla postavena nad podzemní nádrží vodojemu v letech 2003–2004. Dřevěná stavba ve tvaru osmibokého jehlanu s vnitřním kovovým schodištěm je v letním období volně... více

Rozhledna kovové konstrukce se tyčí na vrcholu kopce Rosička v nadmořské výšce 645 metrů. Její výška dosahuje 42 metrů, vyhlídková plošina umožňující rozhled po širokém okolí... více

Již ve 14. století hradbami vytyčený prostor samotného města nestačil a vznikají nová předměstí, mezi nimi i Horní Město (1387), které mělo i vlastní samosprávu. Dům č. p. 357 byl... více

Domy rychtářů patřily vždy k největším a nejreprezentativnějším stavbám v obci, svým charakterem a ztvárněním se často vymykaly běžné architektuře ostatních stavení ve vsi.... více

Stavení, které sloužilo rychtáři (tzv. rychta), získalo nynější podobu na začátku 19. století, kdy proběhla klasicistní přestavba objektu. Hlavní, okapově orientované průčelí... více

Převážně klasicistní stavba má své kořeny v původně selském statku, který je v písemných pramenech poprvé připomínán v roce 1550, kdy ho rychtář Michal prodával svému synu... více

V pamětní knize obce Obyčtov se o zdejší rychtě píše jako o původně loveckém zámečku. První známý vlastník Hynek Krušina z Lichtemburka prodal v roce 1414 za 10 kop grošů statek... více