Památky | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

Špitál, postavený v letech 1743–1745 jako domov pro přestárlé sloužící a poddané náměšťského panství, je tvořen kaplí sv. Anny a obydlími špitálníků. Špitál zřídili... více

Špitál existoval pravděpodobně již před rokem 1382, avšak nynější barokní podobu se zdobeným průčelím získal v letech 1671–1672, kdy byl z podnětu Jana Antonína Questenberka... více

Špitál byl v Polné založen Janem Sezimou z Rochova a jeho manželkou Kateřinou z Močovic po roce 1440 - ve štítu je uvedena datace 1447. Ke špitálnímu areálu přináležel i vedlejší... více

Budova byla postavena v roce 1692 na žádost města jako útulek pro chudé ženy pro města Přibyslav a Polnou na počest Panny Marie Sedmibolestné. V Polné byl podobný útulek zřízen pro... více

Původní špitál se nacházel ve vnitřním městě, kde ale jeho rozvoji bránil nedostatek místa, a proto Zachariáš z Hradce rozhodl roku 1579 o přenesení špitálu na Staré Město, kde byl... více

Ojedinělý renesanční špýchar, po současném majiteli nazýván Pachtův, s cennou fasádou zdobenou psaníčkovým sgrafitem pochází z roku 1596 a je součástí areálu zemědělské... více

Špýchar (hospodářská stavba určená ke skladování - sýpka) byl pravděpodobně postavený v roce 1581. V polovině 20. století byl po požáru opravován a právě "objevy" z této doby... více

Jedná se o největší důlní dílo havlíčkobrodského důlního rudního revíru. Na svahu při okraji lesa v okolí pekelské štoly nalezneme množství starých dobývek. Prokazatelně se v... více

Město Přibyslav bylo od 13. století až do husitských válek známé svými stříbrnými doly. Nejstarší dochovaná přibyslavská památka, podzemní štola, pochází právě z konce 13.... více

V údolí potoka Fryšavky, západně od Jimramova, se nachází unikátní objekt tírny lnu a sušárny. Jedná se o ojediněle zachovaný objekt s válcovitou přístavbou. Stavba však již nemá... více

První dřevěnou modlitebnu si daňkovičtí evagelíci postavili v roce 1785. Ta byla nahrazena zděnou v roce 1818. V interiéru je zachováno tradiční uspořádání mobiliáře typické pro... více

Jednolodní stavba obdélníkového půdorysu je letopočtem nad vchodem datována do roku 1786. V roce 1856 byla nad vstupní průčelí dostavěna zvonice. Na rozdíl od ostatních modliteben v... více

Modlitebna bez věže pochází z konce tolerančního období, z roku 1847, a postavil ji stavitel Prchal z Habru. Na rozdíl od prostých modliteben z počátku tolerančního období má zdobené... více

Původní budova toleranční modlitebny s valbovou střechou pokrytou dřevěným šindelem byla postavena v letech 1784-1788. Na přelomu 19. a 20. století byl šindel nahrazen cementovou krytinou... více

Jedna z nejstarších tolerančních modliteben na našem území byla postavena v letech 1785-1788 dle regulí tolerančního patentu vydaného Josefem II. v roce 1781. Stavba se dochovala v... více

Modlitebna byla postavena v letech 1785 -1786. Již od počátku toleranční doby se Jimramov stal sídlem moravského reformovaného superintendenta, hlavního představeného evangelické církve.... více

Kamenná modlitebna byla postavena v letech 1839 - 1840 podle plánu architekta Jana Wurma a nahradila původní dřevěný objekt z roku 1786. Vchod je na rozdíl od raných tolerančních staveb... více

Původní jednouchá obdélníková stavba byla postavena roku 1785. V roce 1876 byl Štěpánem Walserem vypracován návrh na přestavbu modlitebny. Realizována byla nakonec pouze přístavba... více

Modlitebna z roku 1782 je nejstarší toleranční modlitebnou na Vysočině. Mluvčím a vůdčím představitelem evangelíků v Prosetíně a okolí byl strýc známého písmáka Tomáše Jurena... více

Toleranční modlitebna pochází z roku 1785. Po zrušení tolerančních nařízení byla zvětšena a v roce 1885 opatřena čtyřbokou věží v průčelí. Téhož roku byl upraven i interiér... více