Děkanství a kaplanka, Pelhřimov
          - Archeologie (7)
 - Církevní (330)
 - Židovské (55)
 - Fortifikační (110)
 - Lidová architektura (101)
 - Městská architektura (126)
 - Technické (122)
 - Rozhledny a vyhlídková místa (34)
 - Parky, obory a přírodní prvky (12)
 - Sepulkrální, sochařská a drobná architektura (326)
 - Památkově chráněná území (33)
 
  | 
          
  | 
          
více informací
  | 
            
          Podrobný popis:
Ze starších prvků zůstalo zachováno několik - základna sloupku na rohu kaplanky, okénka rámovaná žulovým ostěním s gotickým profilem a podobně profilované portály hlavního vchodu do děkanství, dva uvnitř a vchod do sklepa v kaplankách, se kterými je děkanství propojeno dvěma volnými oblouky, a obvodové zdivo. Za zmínku stojí objev psaníčkových sgrafit na budově kaplanky, která byla odkryta v roce 1991. Zejména portál vchodu do děkanství stojí za pozornost, původní gotické kameny jsou obklopeny barokní štukovou výzdobou, po stranách jsou sdružené pilastry s římsou nesoucí nástavec. Obraz, který v něm byl namalován, při opravách v roce 1910 nahradil Bílkův reliéf Kristovy hlavy. Průčelí ke kostelu je trojosé, v nárožích stojí polygonální pilířky. Nad okapní římsou je zděný štítek s výklenkem s malbou sv. Jana Nepomuckého, pod ním v kartuši stojí letopočet 1798. Původní obraz byl několikrát přemalován, zůstaly z něj jen nepatrné zbytky. Tyto přemalované fragmenty byly překryty novodobým obrazem na plechu. Protože nebylo možné určit původní členění, ani kresbu obličeje, staly se předlohou pro rekonstrukci fotografie z roku 1944 a socha sv. Jana Nepomuckého před kostelem, která se v pojetí s obrazem shoduje. Na stěně mezi okny v patře jsou sluneční hodiny s nápisem: "Fecit Antonius Engelbrecht 1798". Také ony v minulosti silně utrpěly, zejména překrytím tvrdou cementovou omítkou. Při náročném restaurátorském zásahu byla obnovena jejich původní kompozice. Malá zahrádka před děkanstvím byla zrušena v první čtvrtině 19. století, tím byla otevřena přímá komunikace kolem děkanství směrem na sever, stalo se tak o málo dříve, než byly strženy hradby před západním průčelím kostela sv. Bartoloměje.
        
      Ze starších prvků zůstalo zachováno několik - základna sloupku na rohu kaplanky, okénka rámovaná žulovým ostěním s gotickým profilem a podobně profilované portály hlavního vchodu do děkanství, dva uvnitř a vchod do sklepa v kaplankách, se kterými je děkanství propojeno dvěma volnými oblouky, a obvodové zdivo. Za zmínku stojí objev psaníčkových sgrafit na budově kaplanky, která byla odkryta v roce 1991. Zejména portál vchodu do děkanství stojí za pozornost, původní gotické kameny jsou obklopeny barokní štukovou výzdobou, po stranách jsou sdružené pilastry s římsou nesoucí nástavec. Obraz, který v něm byl namalován, při opravách v roce 1910 nahradil Bílkův reliéf Kristovy hlavy. Průčelí ke kostelu je trojosé, v nárožích stojí polygonální pilířky. Nad okapní římsou je zděný štítek s výklenkem s malbou sv. Jana Nepomuckého, pod ním v kartuši stojí letopočet 1798. Původní obraz byl několikrát přemalován, zůstaly z něj jen nepatrné zbytky. Tyto přemalované fragmenty byly překryty novodobým obrazem na plechu. Protože nebylo možné určit původní členění, ani kresbu obličeje, staly se předlohou pro rekonstrukci fotografie z roku 1944 a socha sv. Jana Nepomuckého před kostelem, která se v pojetí s obrazem shoduje. Na stěně mezi okny v patře jsou sluneční hodiny s nápisem: "Fecit Antonius Engelbrecht 1798". Také ony v minulosti silně utrpěly, zejména překrytím tvrdou cementovou omítkou. Při náročném restaurátorském zásahu byla obnovena jejich původní kompozice. Malá zahrádka před děkanstvím byla zrušena v první čtvrtině 19. století, tím byla otevřena přímá komunikace kolem děkanství směrem na sever, stalo se tak o málo dříve, než byly strženy hradby před západním průčelím kostela sv. Bartoloměje.