Štola zv. Pekelská, Stříbrné Hory | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

Rejstříkové číslo KP: 41966/6-5502 GPS souřadnice: 49°36'23.98"N, 15°42'9.151"E Slohové období (hlavní): nezařazeno

Podrobný popis:

V 50. letech byla přefárána na velké profily, od roku 1949 až do roku 1954 zde byl proveden důkladný průzkum za účelem zjištění druhů rud a množství zásob, které bylo vypočteno na cca 600 000 tun. Na přelomu let 1957-60 zde byl manipulační sklad a ve štole na vestavěných policích společností Pribina zrály sýry. V 70. letech v jedné části štoly vybudovala společnost Pribina přehradu, která měla sloužit jako rezervoár vody a tím zatopila cca 200 m chodeb. Následně byla budova využívána jako letní pionýrský tábor.V současné době slouží jako rekreační chata. Štola má dvě patra , horní měřící necelých 527 metrů je 40 metrů pod povrchem, druhá část je celá zatopená a o 150 metrů kratší, za to se ale nalézá až 70 metrů pod povrchem. Těžní šachta je přikryta betonovým poklopem. Její zajímavostí je krápníková výzdoba nově popsaného minerálu Schwertmannitu – druhotný síran železa. V okolí se nachází i štola Růženina, která sice také není přístupná, ale vchod do štoly není přes žádný objekt a vcelku pohodlně se k ní dostanete. Zde se pracovalo již roku 1503. Dle horní kroniky z roku 1688 byla její délka 104 m. V druhé horní knize z r. 1691 je údaj o prodloužení na 214. Z toho vychází průměrný měsíční postup o 3 m. V roce 1692 byly veškeré práce zastaveny. Štola je opět prodloužena r. 1877 a to o 154 m. Tím však opět vše končí. Další pokus o těžbu byl podniknut na jaře roku 1911, kdy Alexandr Simonet nechal štolu vyčistit, odebral vzorky a zaslal je do Kutné Hory. K těžbě však nedošlo. Ta byla zahájena až během 2. světové války, avšak bez jakéhokoli výtěžku rudy.