Zámek (prohlídky), Police | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

Rejstříkové číslo KP: 16641/7-2968 URL: http://www.obec-police.cz GPS souřadnice: 48°57'56.913"N, 15°37'37.883"E Slohové období (hlavní): Baroko Slohové období (další): Renesance Slohové období (další): Gotika

Podrobný popis:

Zámek je od roku 2005 každoročně zpřístupněn veřejnosti vždy v letních měsících. Prohlídková trasa nabízí zrekonstruované prostory zámku (např. velký společenský sál, zámeckou kapli, obřadní síň) a seznamuje návštěvníky s dějinami objektu a obce. Součástí prohlídky je možnost výstupu na pětipatrovou zámeckou věž. Obec Police, v jejímž vlastnictví zámek je, postupně celý areál obnovuje. Police se poprvé uvádí v predikátu vladyky Nevhlase v roce 1343. Nejspíš již v této době zde existovala tvrz, poprvé výslovně připomínaná r. 1371 jako majetek Smila z Police. R. 1390 držel polický statek Jan z Kostník, který jej před r. 1437 prodal Adamovi z Bačkovic. Adamovi synové Jan a Hynek a snad i jeho vnuk Adam se v letech 1444-1520 zasloužili o rozšíření tvrze. Roku 1524 Polici koupil Jan Tavíkovský z Tavíkovic, který tvrz výrazně rozšířil a přestavěl; jeho činnost na polické tvrzi dokládá nápis a letopočet 1534 nad pozdně gotickým vstupním portálem. Janův syn Václav Tavíkovský pak tvrz ve třetí čtvrtině 16. století přestavěl na renesanční zámek. Bylo zde užito mnoho variant klenutí od kleneb valených až po složité útvary kleneb hvězdicových. Příkladná je také hodnotná dostavba východního křídla, kde vznikla arkáda osazená erby majitelů, vedle toskánských sloupků zde najdeme i tordované dříky, typické pro románskou renesanci. Dále vznikly v této době prostory, které byly později v baroku vyzdobeny půvabným štukem od Baldassara Fontany, stejně tak jako reprezentativní velký sál uchovaný v dobové barevnosti. Renesanční podobu zámku doplnila i krásná zahrada se salou terrenou. V roce 1633 přicházejí na zámek Berchtoldové z Uherčic. Jakožto noví majitelé provedli barokní úpravy, při nichž vzniklo v letech 1720 až 1730 jižní vystupující křídlo a bylo rozšířeno druhé patro. Na hodnotné štukové výzdobě zámku se podílí již zmiňovaný Baldassare Fontana. V patře nárožní věže je zřízena kaple v rokokovém stylu. Poslední majitel z rodu Berchtoldů – dědic panství Karel Berchtold - prodal Polici v říjnu 1821 za 150 tisíc zlatých francouzskému šlechtici hraběti Augustu Segürovi. Rod Segürů i Vraždů z Kunvaldu má hroby potomků umístěny v Kostníkách (viz heslo Kostel Narození Panny Marie, Kostníky). V držení rodu Segürů byla Police až do roku 1860, kdy prodána za 338 500 zlatých městu Znojmo, které ji dává do nájmu. Druhá polovina devatenáctého století byla ve znamení častého střídání majitelů. 1872 – Maxmilián svobodný pán Springer, 1885 – Leopold hrabě Šternberk, až roku 1887 získává velkostatek se zámkem v Polici stará česká rodina Vraždů z Kunvaldu. V roce 1909 požár zničil část střech nad východním a jižním křídlem, které bylo nahrazeno zastřešením mansardou. Potomkům této rodiny (Wickenburg) byl nakonec zámek roku 1945 konfiskován. Po konfiskaci ležel dlouho ladem. Až v roce 1958 zde bylo založeno učiliště, později pak škola. Od roku 1970 byly v prostorách zámku obecní úřad, obecní knihovna, provoz obřadní síně, restaurace a kadeřnictví. Od roku 1996 je ve vlastnictví obce Police. K zámku patří rozsáhlý, částečně zalesněný park.