Díla umělců | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

Barokní kostel sv. Jakuba Staršího vznikl přestavbou starší svatyně ve druhé polovině 17. století. Na klenbě barokní lodě se nachází oválný freskový obraz sv. Jakuba Staršího,... více

Původně románská svatyně tvořila s nedalekou tvrzí opevněný komplex. Po gotických úpravách na konci 14. století proběhla barokní přestavba pravděpodobně dle návrhů architekta Jana... více

Kostel centrálního půdorysu pochází z roku 1728 a byl vystavěn z iniciativy hraběte Jáchyma Harracha. Architektonický návrh vypracoval pravděpodobně architekt Kilián Ignác... více

Filiální kostel sv. Josefa byl vystavěn kolem roku 1740. Autorství je připisováno, ne zcela jednoznačně, Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi. Základ stavby tvořila menší kaple, kterou... více

Zámecký kostel byl vystavěn koncem 16. století Hynkem Brtnickým z Valdštejna a jeho manželkou jako evangelická modlitebna sv. Matouše s podzemní rodinnou hrobkou. Přestavba na katolický... více

Pozdně barokní jednolodní stavba již s klasicistními prvky, vystavěná na místě staršího kostela v letech 1753-63 dle plánu architekta Matyáše Kirchmayera, zaujme zejména průčelím s... více

Děkanský chrám sv. Markéty tvoří nedílnou součást zámeckého areálu v Jaroměřicích nad Rokytnou. Za autora přestavby kostela stejně jako zámku je považován Jakub Prandtauer a snad... více

Původně plánovaná trojlodní stavba s transeptem nebyla z finančních důvodů dostavěna. Objekt následně prošel výraznými stavebními úpravami, z nichž nejvýznamnější byla... více

Farní, původně konventní, kostel sv. Ondřeje (do roku 1807 kostel Nanebevzetí Panny Marie) byl budován v 60. letech 13. století, z počátku pod patronátem Řádu německých rytířů. Od... více

Kostel sv. Petra a Pavla je vynikající ukázkou barokní architektury na Moravě. Vnitřní stěny kostela jsou vyzdobeny freskami Jana Lukáše Krackera z let 1766–1767. Bohatá a vkusná... více

Kostel svatého Petra a Pavla byl původně vystavěn jako pozdně románský kostel. Z iniciativy žďárského opata Václava Vejmluvy byl objekt mezi lety 1714–1722 barokně přestavěn podle... více

Nejstarší písemná informace o kostele sv. Václava se objevuje v listině opata Jaroslava II. z 13. července 1318. Gotický kostel byl přestavěn ve druhé polovině 16. století, kdy byla... více

Kostel byl do dnešní podoby vystavěn v letech 1713-1717 podle projektu Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Kupole nad hlavní lodí vyúsťuje ve svatováclavskou korunu, čímž chtěl opat... více

Konventní kostel byl dříve součástí františkánského kláštera založeného před rokem 1462. Koncem 15. století byl kostel rozšířen a poslední velké úpravy proběhly na sklonku 18.... více

K modernímu sportovnímu vybavení každého města patří plavecký areál. Moderní koupaliště v Třebíči vzniklo podle projektu architekta Bohuslava Fuchse v roce 1933. Originální... více

Pomník na místě, kde údajně skonal 11. října 1424 husitský vojevůdce Jan Žižka, byl vystavěn z iniciativy Obce sokolské a vlastivědných spolků k příležitosti 450. výročí jeho... více

Barokní most přes řeku Oslavu dal postavit majitel náměšťského panství hrabě Václav Adrian z Enckenwirtu v roce 1737 na místě staršího mostu, strženého povodní. V roce 1744 byl most... více

Kamenný most vedoucí přes hradní příkop, o třech kamenných obloucích, nahradil ve 40. letech 18. století padací most dřevěný. Plné parapety kamenného mostu byly za hraběte Hanuše... více

Silniční most v Hořepníku, jeden z nejstarších železobetonových mostů v českých zemích, byl zbudován v roce 1911 podle projektu Ing. Stanislava Bechyně. Stavba je hodnotným dokladem... více

Na území Brtnice se nacházejí dva pamětihodné mosty. Most v Legionářské ulici se též nazývá "Židovský", protože stojí v místech, kde sídlila židovská komunita. Druhý most... více

Jedná se vlastně o tzv. kenotaf (symbolický hrob, ve kterém není nikdo pohřben) věnovaný manželce Josefa hraběte z Unwerthu, která byla pohřbena v Mníšku pod Brdy. Autorem díla je... více

Náhrobek JUDr. Josefa Ošmery, ministerského rady a lipnického rodáka, jenž zemřel 4. 3. 1928, je signovanou prací významného sochaře Františka Bílka a kovolitce Franty Anýže z roku... více

Na novoříšském hřbitově se nachází pískovcový náhrobek s bronzovým reliéfem zobrazujícím Ježíše Krista. Skutečnost, že se jedná o dílo známého sochaře Františka Bílka,... více

Pískovcová stéla z roku 1916 zobrazuje Pannu Marii chválící Boha. Dílo si objednal Msgre František Bernard Vaněk u svého přítele sochaře Františka Bílka. Reliéf měl být ozdobou... více

Náhrobek operního zpěváka JUDr. Karla Holčapka, zemřelého roku 1909, navrhl v podobě stély Stanislav Sochor. Reliéf poutníka, který náhrobek zdobí, pochází od sochaře Jana Štursy. více

Náhrobek Františka Štursy (+ 1895) a Josefy Štursové (+ 1936) je autorským dílem jejich syna Jana Štursy. Jednoduchá žulová deska je doplněna bronzovým reliéfem Kristovy hlavy. Ve... více

Náhrobky, pískovcová socha Ježíše Krista i socha mladě ženy z bronzu, nacházející se na humpoleckém hřbitově, jsou zdařilým dílem sochaře Čeňka Vosmíka, který se řadí k... více

Na hřbitově v areálu kostela se nacházejí dva zajímavé náhrobní kameny s reliéfem, tzv. stély, z počátku 20. století. Náhrobek s reliéfem Krista a s reliéfem Panny Marie jsou dílem... více

Dvojice tvarově si podobných secesních náhrobků navržených sochařem Františkem Bílkem se nachází v areálu tasovského kostela. Jedná se o náhrobek Dr. Tůmy z roku 1904 a o náhrobek... více

V roce 1906 zemřela Hoffmannova matka a architekt jí v rodné Brtnici postavil na místním hřbitově působivý náhrobek. Pro otce, který zemřel již v roce 1903, byla pak zhotovena replika... více

Kolem kostela sv. Mikuláše se nachází množství poutavých náhrobků. Mezi nejzajímavější patří: pískovcový náhrobek Anny Skřivanové z konce 18. století, litinové náhrobky u zdi... více

Dne 8. 5. 1945 došlo V Hrotovicích k tragické události, kdy na městys omylem dopadly tři bomby shozené ruským letadlem. Na místě tak zemřelo150 lidí - 115 místních obyvatel a 35... více

Socha Františka Palackého je první realizovanou zakázkou Jana Štursy. Dílo z roku 1902 vznikalo při studiích sochaře na Akademii výtvarných umění. Kamenný pomník vytvořil umělec dle... více

Po roce 1918 se město začalo veřejně hlásit ke Karlovi Havlíčkovi a již tehdy se objevily první snahy o přejmenování Německého Brodu na Havlíčkův. V říjnu 1920 byl položen... více

Před budovou gymnázia v Novém Městě na Moravě stojí již od roku 1931 pomník pedagoga, literárního kritika a vlastence Leandra Čecha (1854 – 1911). Autorem je významný sochař a... více

Pískovcová plastika z roku 1920, která je komponována jako hrob padlého hrdiny, nad nímž stojí jeho plačící žena a děti je dílem Emanuela Kodeta. Sochař je autorem známé sochy Jana... více

Originálně řešené dílo sochaře Vincence Makovského bylo odhaleno už v roce 1946. Jedná se o jeden z prvních pomníků obětem 2. světové války v České republice. Připomíná oběti... více

V literatuře je za autora novostavby budovy pošty z roku 1910 považován Arthur Corazza, rodák ze severu Čech, který postavil v Jihlavě několik dalších zajímavých staveb. Není však... více

Budova proboštství kláštera cisterciaček z let 1710–1713 je doloženou stavbou slavného architekta Jana Blažeje Santiniho- Aichela. Stavbu budovy proboštství iniciovala abatyše kláštera... více

Autorem jednopatrové budovy z roku 1873 s náročným neorenesančním průčelím je významný architekt 2. poloviny 19. století Josef Zítek, kterého pro realizaci získal tehdejší starosta... více

Stavba je dokladem tvorby pražských architektů Freiwald-Böhm, představitelů meziválečné avantgardy, na území kraje Vysočina. Radnice byla postavena v roce 1933 podle projektu z let... více

Vincenc Makovský je autorem výzdoby sloupu v průčelí bývalého řeznického krámu, který patřil jeho otci. Reliéf na hlavici sloupu znázorňuje řeznické tovaryše při práci. Dílo... více

První zmínka o sloupu je datována rokem 1702, kdy místní děkan zmiňuje v dopise pražskému arcibiskupství finanční obnos z odkazu zesnulého Kryštofa Müllera na stavbu sloupu. K... více

Mariánský sloup na Masarykově náměstí dalo město Jihlava postavit v letech 1686 - 1691, jako připomínku krutých morových epidemií v letech 1679 a 1680, které se naštěstí městu... více

O ledečském barokním mariánském sloupu se prameny zmiňují poměrně pozdě. Teprve v roce 1836 se v pamětní knize ledečského děkanství uvádí, že sloup pochází z doby kolem roku 1770... více

Samostatně stojící sloup pochází z 2. čtvrtiny 18. století a jeho autorem je pravděpodobně třebíčský sochař Štěpán Pagan. Budování mariánských sloupů bylo rozšířeným... více

Barokní oblakový sloup z let 1716-1720 od sochaře Davida Liparta z Brtnice a telčského kameníka Františka Neuwirtha je dominantou náměstí. Před svým domem jej nechala vystavět... více

Žulový sloup s pískovcovou sochou Panny Marie - Immaculaty pochází z roku 1749. Na základě podobnosti se sloupem na polenském náměstí je autorsky připisován sochaři Viktoru Václavu... více

Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice a Panny Marie dal v letech 1713-1716 postavit Jan Adam hrabě Questenberk. Autorem sochařské výzdoby je Štěpán Pagan, architektonickou část sloupu... více

Trojiční sloup byl postaven v letech 1749-1750 a řadí se do kategorie tzv. oblakových sloupů. Jeho autorem je s největší pravděpodobností Viktor Václav Morávek, místo na sloupu... více