Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Děkanství, Golčův Jeníkov
zpět do výpisu
Martin Maxmilián Goltz původně zamýšlel postavit špitál, který však před dokončením změnil na jezuitskou rezidenci (jezuité měli zabezpečovat provoz Goltzem postavené lorety). Budova byla dokončena až čtyři roky po generálově smrti. Jezuitům sloužila až do roku 1773, kdy byl řád načas zrušen, poté byla přeměna na faru, později děkanství.
Region: | Havlíčkobrodsko | Okres: | Havlíčkův Brod | Obec: | Golčův Jeníkov | Ulice: | Mírová |
|
Zpřístupnění: | nepřístupné | Bezbariérový přístup: | ano | Způsob ochrany: | kulturní památka | Osobnosti: | Martin Maxmilián Goltz |
|
více informací
Rejstříkové číslo KP: | 44738/6-144 | GPS souřadnice: | 49°49'6.153"N, 15°28'34.511"E | Slohové období (hlavní): | Baroko |
|
Podrobný popis:
Největšího stavebního rozkvětu dosáhl Jeníkov v době, kdy jej držel Martin Maxmilián, svobodný pán z Goltze. I přes nepřízeň doby způsobenou třicetiletou válkou se generál Goltz pustil do zvelebování města. Z tohoto období pochází především věžovitá tvrz, kterou si vystavěl jako sídlo, a také loretánská kaple, tvořící nyní součást děkanského kostela sv. Františka Serafínského.
Martin Maxmilián Goltz začal i se stavbou hospitálu, který však před dokončením změnil na jezuitskou rezidenci. Dne 10. května 1653 ve věku 63 let umírá. Na sklonku svého života podporoval rekatolizační činnost na svém panství a v jeho okolí, a to tím, že pozval a financoval několikačlennou jezuitskou misii. Po jeho smrti nechala baronka Golčová - zřejmě v jeho intencích - postavit na místě výše zmíněného zamýšleného špitálu či stavení určeného pro ty, kteří měli zabezpečovat provoz lorety, jezuitskou rezidenci (náležející pod jezuitskou kolej v Kutné Hoře). Ta pak sloužila jako obydlí zpravidla čtyřem jezuitům a pomocnému personálu. Dokončena byla roku 1657.
K budově se váže legenda o podzemní chodbě spojující bývalou rezidenci s jezuitským mlýnem. Pověsti oživly znovu v březnu 1966, když při stavbě vodovodu narazili dělníci u jižního rohu děkanství v hloubce asi jednoho metru na neobyčejně silnou zeď vedoucí pod státní silnicí k rohu školní zahrádky.
Obdélná jednopatrová budova zaujme zvenčí zejména štíty renesančních forem. Dochovala se takřka v původním stavu, až na kapli sv. Františka z Assisi strženou při stavbě děkanského chrámu.