Hostinec zájezdní, Ostrov nad Oslavou | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

Rejstříkové číslo KP: 24678/7-4347 GPS souřadnice: 49°29'13.744"N, 15°59'23.666"E Slohové období (hlavní): Baroko Slohové období (další): Gotika

Podrobný popis:

Hostinec byl vystavěn na půdorysu ve tvaru "W", což může symbolizovat anagram jména opata, ale objevuje se také názor, že "W" symbolizuje postavení na paměť sv. Václava. Stavba hostince působila značně okázale a objevuje se tak myšlenka, že se nejednalo jen o jakýsi hostinec, ale spíše o malý letohrádek. Nejstarší písemné zmínky o hostinci pocházejí z pozemkových knih žďárského klášterního velkostatku. V roce 1771 je uveden zápis v knize emfyteutických smluv, podle které si hospodu zakoupil Matěj Chromý za 500 zlatých. V roce 1819 vypukl v Ostrově požár, který zasáhl i hostinec. Tehdejší majitel Václav Chromý se snažil, na základě zákupní smlouvy z roku 1771, vymoci na náboženském fondu, který se stal po zrušení kláštera majitelem jeho statků, úhradu poloviny nákladů na obnovu hostince. Po požáru byly přízemní prostory rozděleny na dvě části - šenkovnu a kuchyni s přilehlou černou kuchyní. V roce 1826 se nakonec Václav Chromý rozhodl prodat hostinec za 7 600 zlatých svému zeti Josefu Ptáčkovi. Během táhnoucích se sporů s náboženským fondem, a možná ve velké míře právě díky nim, se rychle střídali majitelé. Od druhé poloviny 20. let 20. století pak hostinec vedli manželé Zmeškalovi. Od roku 1955 se novým vlastníkem hostince stal stát, který převedl jeho užívání do rukou nově založeného JZD Ostrov. Ze zápisu v místní kronice vyplývá, že prostory byly užívány jako kanceláře a sklad inventáře JZD. V závěru 20. století se podařilo potomkům posledních majitelů získat hostinec zpět do vlastnictví.