Památky | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

Sv. Jan Nepomucký, v kanovnickém oděvu s krucifixem v ruce, je třetím zastavením barokní sochařské galerie Kašpara Obera vytvořené v rozmezí let 1740-1750, která podél Staroměstského... více

Socha sv. Jana Nepomuckého byla zhotovena roku 1714 a na současné místo, kde stával dříve sloup hrdelního práva – pranýř, byla umístěna v roce 1826. více

Dynamicky pojatá pozdně barokní socha z roku 1730 je dílem Františka Alexandra Jelínka, člena kosmonoské rodiny Jelínků. Měkká modelace křivek nezapře inspiraci autora dílem Matyáše... více

Kvalitní barokní skulptura z 2. čtvrtiny 18. století zpodobňuje sv. Jana Nepomuckého v jeho typické póze, tradičně oděného v kanovnické roucho s biretem na hlavě. V ruce drží kříž... více

Vprostřed návsi na zatravněném ostrůvku, ve stínu tří vzrostlých lip stojí socha sv. Jana Nepomuckého (restaurování v roce 2017). Byla vystavěna zřejmě v roce 1724, tedy krátce po... více

Hodnotná barokní socha sv. Jana Nepomuckého z červeného pískovce pochází ze začátku 18. století. Torzo nápisu informuje, že sochu nechala vyhotovit rodina Ubelli ze Siegburgu.... více

Kamenná barokní socha na hrázi rybníka pod místním zámkem je nápisem datována do roku 1713 a je opatřena šternberskou hvězdou. Šternberkové vlastnili žirovnické panství od roku 1693. více

Kněz a mučedník Jan Sarkander je zván moravským Janem Nepomuckým. S tímto světcem bývá také často zobrazován a nejinak je tomu i na mostu přes Stařečský potok. Socha světce... více

Socha je umístěna ve farní zahradě za ohradní zdí, přesto je možno její kompozici obdivovat z protilehlého svahu kostelního areálu, neboť je umístěna na vysokém soklu. Dílo... více

Barokní plastika vysoké výtvarné úrovně z roku 1737 stojí naproti zámku. Z historických pramenů vyplývá, že sochu nechaly postavit dvě svobodné sestry ze zámku. Neobvykle ztvárněný... více

Hrabě František Heissler z Heitersheimu nechal roku 1748 svým nákladem postavit sochu sv. Josefa s Ježíškem v náručí těsně u silnice na návrší jižně od obce. Stalo se tak v místě,... více

Pískovcová socha z roku 1890 je dílem Antonína Suchardy ml. z Nové Paky, jenž tvořil zejména v severovýchodních Čechách. Tasovský sv. Josef je ojedinělým zástupcem jeho tvorby na... více

Socha sv. Máří Magdalény, učednice Ježíše Krista je čtvrtým zastavením v sochařské galerii Kašpara Obera z let 1740-1750, která podél břehu Staroměstského rybníka spojuje jádro... více

Socha světce je osazena nad schodištěm ke vstupnímu průčelí polenského chrámu a tvoří protějšek sochy sv. Petra, která je na levé straně. Světec si levou ruku tiskne k hrudi a drží... více

Socha světce nad schodištěm ke vstupnímu průčelí polenského chrámu tvoří pár s protější postavou sv. Pavla. Kompozici schodiště o dvou ramenech doplňuje kašna. Světec je zobrazen,... více

Barokní socha sv. Prokopa je pravděpodobně dílem třebíčského sochaře Štěpána Pagana. Světec je zobrazen v biskupském oděvu se sochou zkroceného ďábla v řetězech u nohou, jako... více

Barokní socha z poloviny 18. století znázorňuje křesťanského světce, který pečoval o nakažené morem. Autor této sochy s největší pravděpodobnosti patřil do okruhu kolem sochaře... více

Pískovcová socha z konce 18. století se nachází u východní stěny v prostoru kostelní zahrádky. Někdy je nesprávně uváděno, že jde o sv. Antonína Paduánského. Socha světce v... více

Socha sv. Šebestiána pochází z 1. poloviny 18. století a doposud se nepodařilo s jistotou určit jejího autora. Šebestián, jako jeden z ochránců proti moru, je často zobrazován na... více

Kamenná socha barokního vzhledu pochází až z počátku 19. století. Socha je, vedle nepříliš známého námětu prvomučednice z 1. století, cenná dochováním zbytků původní... více

Pískovcová socha patrona české země u kostela je kromě projevu vlastenectví, také příkladem dobře zvládnutého kamenického řemesla. Sv. Václav je zobrazen ve zbroji, na mohutném... více

Socha svatého Václava z mušlového vápence je osazena na žulovém podstavci a byla postavena v roce 1765 nákladem města (nápis na podstavci). Sv. Václav je zpodoben jako kníže s korunou na... více

Autorem sochy sv. Václava z jemnozrnného pískovce z oblasti Hořic z let 1904–1905 je sochař Zdeněk Vondráček, což dokumentuje i nápis "Navrhl a provedl Zdeněk Vondráček Hořice". více

„Svatý Václave oroduj za město Přibyslav.“ Tento nápis vytesali naši předkové do podstavce sochy sv. Václava v roce 1743, kdy bylo toto krásné umělecké dílo vrcholného baroka... více

Socha je pozdně barokní dílo z druhé poloviny 18. století. Zobrazení sv. Vendelína, patrona sedláků, pastýřů a ovčáků, není příliš častým ikonografickým motivem. Světec je... více

Postavu světce v životní velikosti lze datovat do 2. čtvrtiny 18. století, kdy panství vlastnili Rodenové z Hirzenau a jejím autorem je sochař Kašpar Ober. Sochu sv. Vendelína, patrona... více

Skulptura sv. Vendelína je pátým zastavením sochařské galerie Kašpara Obera z let 1740-1750, která lemuje cestu, jenž spojuje jádro města se staroměstským kostelem. Vendelín je zobrazen... více

Pomník 1. československého prezidenta je dílem Vincence Makovského a byl slavnostně odhalen v červenci 1937. Nedlouho poté začala série snímání a opětovného odhalování pomníku,... více

Do roku 1811 byl místní hřbitov provozován kolem kostela sv. Vavřince naproti zámku, jeho zeď zdobily čtyři sochy: svatý Florián, svatý Šebestián, svatý Roch a svatý Vendelín. Když... více

Brána sloužila jako jeden z hlavních vstupů do bývalé rozsáhlé jelení obory Kinských v Karlově, nedaleko rybníka Velké Dářko. Brána je opatřena mimořádně kvalitní barokní... více

Velice poutavým směrem se ubral mladý umělec Michal Olšiak před několika lety, kdy poprvé začal krášlit krajinu v okolí Žďáru nad Sázavou zajímavými poněkud bizarními a... více

Přístupové schodiště ke kostelu sv. Jana Křtitele je lemováno osmi barokními sochami. Sochy pocházejí z dílny znojemského sochaře Jana Mucka a nechal je zhotovit farář Jan Karel... více

Alegorické sochy ročních období a Hudby představují jednotný soubor pěti soch, jejichž autorem je kamenosochař Jan Václav Prchal (1714–1811). Soubor pozdně barokních soch v životní... více

Kamenné sochy sfing v zámeckém parku z počátku 18. století jsou někdy připisované Lorenzu Matiellimu, sochaři vrcholného baroka, činnému ve Vídni, Melku a Drážďanech. Ať již toto... více

Součástí zámecké zahrady jaroměřického zámku je 11 sochařských děl z mušlového vápence od sochaře Kašpara Obera z let 1731–1733. Barokní sochy znázorňují antická božstva a... více

Tělocvičná jednota Sokol vznikla v Černovicích již v roce 1897. Základní kámen sokolovny byl položen v roce 1922. Vlastní stavba dle projektu Václava Bárty se ale uskutečnila až v roce... více

Budovu humpolecké sokolovny navrhl architekt František Krásný. Provedení stavby pak bylo zadáno místní firmě Jindřich Kasal a Josef Dubín. Základní kámen byl položen v létě 1929 u... více

Sokolovna v Jihlavě, která byla postavena v letech 1934-1935 podle projektu významného architekta Bohuslava Fuchse, představuje jeden z významných dokladů meziválečné architektury ve... více

Stavba sokolovny byla realizována v letech 1926–1927 podle plánů architekta Františka Krásného. Dokončení stavby připomíná letopočet vytesaný na kamenné desce zasazené do průčelí... více

Budova sokolovny v Počátkách byla postavena v letech 1927-1928 podle plánů stavitele Ladislava Novotného. Objekt je po celkové rekonstrukci a je v současnosti využíván pro kulturní a... více

Družstvo pro postavení sokolovny v Telči bylo založeno již na konci 19. století. K vlastní stavbě budovy sokolové přikročili na konci roku 1921. Po prohlídce tělovýchovných zařízení... více

Neúplný soubor pašijových postav, pocházející z roku 1791, je pozdně barokní prací jihlavského sochaře Jana Václava Prchala. Sochy byly vytvořeny pro křížovou cestu zřízenou v roce... více

Na území Brtnice najdeme celkem šest tzv. votivních sloupů. Rodové znaky vytesané na sloupech upozorňují, že všechny dal v 17. století postavit tehdejší majitel brtnického panství... více

Mohutný podstavec završený plastickým sousoším, jež reflektuje zasvěcení kostela, zobrazuje Nejsvětější Trojici. Jedná se o tzv. ikonografický typ Gnadenstuhl („trůn milosti“).... více

Barokní sousoší Nejsvětější Trojice nechala postavit v roce 1715 Marie Isabella, manželka tehdejšího majitele panství hraběte Jana Filipa z Werdenbergu. Sousoší vyjadřovalo... více

Nad bránou kostelní zahrady návštěvníka vítá socha zvaná Madona a Santa Casa z doby kolem roku 1700, která dříve zdobila hlavní vchod na prostranství kolem kostela. Sousoší... více

Pískovcové sousoší z roku 1881 zobrazuje výjev nazývaný Pieta-Pannu Marii jako matku oplakávající smrt svého syna Ježíše. Ústřední scéna oplakávání je na soklu doprovázena... více

Klasicistní sousoší z roku 1823 zobrazuje výjev nazývaný Pieta-Pannu Marii jako matku oplakávající smrt svého syna Ježíše. Výjev výškově ukončují tři duby, které převyšují... více

Kamenné pískovcové sousoší uniformovaných legionářů na mohutném podstavci bylo vytesáno v roce 1932 podle předlohy dřevořezby Jana Štursy z let 1917 – 1918. Původní návrh,... více

Pozdně barokní pískovcové sousoší, sestávající ze sochy sv. Floriána, ochránce proti ohni, a dvou postav andělů, je chronogramem na přední části podstavce datováno do roku 1781.... více