Osobnosti | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

„Nezapomenutelnému KUKÁTKÁŘI“ je věnován pomník u kostela v Martínkově. Připomíná nám, že se v obci narodil kněz a spisovatel Václav Kosmák. Vynikal ohromným postřehem a... více

Před budovou základní školy (objekt z roku 1903), je v malém parčíku umístěn pomník básníka Vítězslava Nezvala z roku 1975 od Jana Simoty. Nezvalův otec ve zdejší škole působil... více

V literatuře je za autora novostavby budovy pošty z roku 1910 považován Arthur Corazza, rodák ze severu Čech, který postavil v Jihlavě několik dalších zajímavých staveb. Není však... více

Budova proboštství kláštera cisterciaček z let 1710–1713 je doloženou stavbou slavného architekta Jana Blažeje Santiniho- Aichela. Stavbu budovy proboštství iniciovala abatyše kláštera... více

Autorem jednopatrové budovy z roku 1873 s náročným neorenesančním průčelím je významný architekt 2. poloviny 19. století Josef Zítek, kterého pro realizaci získal tehdejší starosta... více

Stavba je dokladem tvorby pražských architektů Freiwald-Böhm, představitelů meziválečné avantgardy, na území kraje Vysočina. Radnice byla postavena v roce 1933 podle projektu z let... více

Převážně klasicistní stavba má své kořeny v původně selském statku, který je v písemných pramenech poprvé připomínán v roce 1550, kdy ho rychtář Michal prodával svému synu... více

Podle zápisu v gruntovní knize Horních Dubenek vznikla sklářská huť v Janštejně v roce 1827. Na pozemcích Vojtěcha Vacka si vybudoval sklárnu Dr. Jan Křiwánek. V období první... více

Vincenc Makovský je autorem výzdoby sloupu v průčelí bývalého řeznického krámu, který patřil jeho otci. Reliéf na hlavici sloupu znázorňuje řeznické tovaryše při práci. Dílo... více

První zmínka o sloupu je datována rokem 1702, kdy místní děkan zmiňuje v dopise pražskému arcibiskupství finanční obnos z odkazu zesnulého Kryštofa Müllera na stavbu sloupu. K... více

Mariánský sloup na Masarykově náměstí dalo město Jihlava postavit v letech 1686 - 1691, jako připomínku krutých morových epidemií v letech 1679 a 1680, které se naštěstí městu... více

O ledečském barokním mariánském sloupu se prameny zmiňují poměrně pozdě. Teprve v roce 1836 se v pamětní knize ledečského děkanství uvádí, že sloup pochází z doby kolem roku 1770... více

Samostatně stojící sloup pochází z 2. čtvrtiny 18. století a jeho autorem je pravděpodobně třebíčský sochař Štěpán Pagan. Budování mariánských sloupů bylo rozšířeným... více

Barokní oblakový sloup z let 1716-1720 od sochaře Davida Liparta z Brtnice a telčského kameníka Františka Neuwirtha je dominantou náměstí. Před svým domem jej nechala vystavět... více

Žulový sloup s pískovcovou sochou Panny Marie - Immaculaty pochází z roku 1749. Na základě podobnosti se sloupem na polenském náměstí je autorsky připisován sochaři Viktoru Václavu... více

Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice a Panny Marie dal v letech 1713-1716 postavit Jan Adam hrabě Questenberk. Autorem sochařské výzdoby je Štěpán Pagan, architektonickou část sloupu... více

Trojiční sloup byl postaven v letech 1749-1750 a řadí se do kategorie tzv. oblakových sloupů. Jeho autorem je s největší pravděpodobností Viktor Václav Morávek, místo na sloupu... více

Barokní trojiční sloup byl na žďárském náměstí vztyčen v roce 1706 za morové epidemie. Nápis na podstavci sděluje, že autorem díla je kamenosochař Jakub Steinhübel, původem z... více

Socha Archanděla Rafaela je šestým zastavením galerie Kašpara Obera, jež spojuje jádro města se staroměstským kostelem. Rafaelovi (Bůh uzdravil) byly připisovány léčivé schopnosti,... více

Pískovcová socha chotěbořského rodáka spisovatele Ignáta Herrmanna byla vytvořena v roce 1960 trojicí sochařů - Josefem Vitvarem, Ladislavem Kovaříkem a Josefem Smetáčkem - podle... více

Slavný husitský vojevůdce Jan Žižka má v českých zemích řadu pomníků. První z nich byl postaven už roku 1873 u Hořic, nejznámější se nachází na pražském Vítkově. Za... více

Socha Havlíčkovy matky byla vytvořena akademickou sochařkou Vlastou Dohnalovou v roce 1937. Matka Karla Havlíčka Borovského, vlastním jménem Josefa Dvořáková byla dcerou sládka z Horní... více

Pilíř s mariánskou sochou na náměstí je pravděpodobně dílem Alexandra Jelínka, barokního sochaře z Velkého Meziříčí a lze jej datovat do roku 1730. více

Barokní socha Panny Marie z roku 1738 je pravděpodobně dílem pardubického sochaře Jakuba Teplého. Socha je jedním z pozůstatků dokládajících existenci obce Zahrádka, která zanikla v... více

Socha Raněný je vrcholným protiválečným dílem sochaře Jana Štursy. Bronzová plastika stojící před Štursovým rodným domem byla odlita a odhalena v roce 1965 jako památník obětem... více

Barokní socha sv. Antonína Paduánského z roku 1753 je klasickou prací proškoleného kamenosochaře, pravděpodobně se jedná o dílo Viktora Václava Morávka. Podstavec je opatřen latinským... více

Barokní socha Archanděla Michaela je druhým zastavením sochařské galerie Kašpara Obera, která po břehu Staroměstského rybníka spojuje jádro města se staroměstským kostelem. Archanděl... více

Sousoší znázorňující smrt sv. Františka Xaverského vytvořil na přání řádových bratří Tovaryšstva Ježíšova ve druhé polovině 18. století sochař Václav Böhm. Umírající... více

Umělecky hodnotná socha světce je dílem třebíčského sochaře Štěpána Pagana a byla vytvořena v roce 1743. více

Socha je sedmým zastavením sochařské galerie Kašpara Obera z let 1740-1750, která lemuje cestu z centra města ke staroměstskému kostelu. Jan Křtitel, prorok a předchůdce Krista, je... více

Socha ze 2. poloviny 18. století, znázorňující jednoho z nejoblíbenějších českých světců, byla původně umístěna u dnes již neexistující silnice do Račic. Na dnešní místo byla... více

Jedná se o zdařilé barokní dílo ve zdejším kraji působícího sochaře Alexandra Jelínka, které nezapře svojí dramatičností spojenou s detailním zpracováním vliv Matyáše Bernarda... více

Sv. Jan Nepomucký, v kanovnickém oděvu s krucifixem v ruce, je třetím zastavením barokní sochařské galerie Kašpara Obera vytvořené v rozmezí let 1740-1750, která podél Staroměstského... více

Dynamicky pojatá pozdně barokní socha z roku 1730 je dílem Františka Alexandra Jelínka, člena kosmonoské rodiny Jelínků. Měkká modelace křivek nezapře inspiraci autora dílem Matyáše... více

Pískovcová socha z roku 1890 je dílem Antonína Suchardy ml. z Nové Paky, jenž tvořil zejména v severovýchodních Čechách. Tasovský sv. Josef je ojedinělým zástupcem jeho tvorby na... více

Socha sv. Máří Magdalény, učednice Ježíše Krista je čtvrtým zastavením v sochařské galerii Kašpara Obera z let 1740-1750, která podél břehu Staroměstského rybníka spojuje jádro... více

Barokní socha sv. Prokopa je pravděpodobně dílem třebíčského sochaře Štěpána Pagana. Světec je zobrazen v biskupském oděvu se sochou zkroceného ďábla v řetězech u nohou, jako... více

Postavu světce v životní velikosti lze datovat do 2. čtvrtiny 18. století, kdy panství vlastnili Rodenové z Hirzenau a jejím autorem je sochař Kašpar Ober. Sochu sv. Vendelína, patrona... více

Skulptura sv. Vendelína je pátým zastavením sochařské galerie Kašpara Obera z let 1740-1750, která lemuje cestu, jenž spojuje jádro města se staroměstským kostelem. Vendelín je zobrazen... více

Pomník 1. československého prezidenta je dílem Vincence Makovského a byl slavnostně odhalen v červenci 1937. Nedlouho poté začala série snímání a opětovného odhalování pomníku,... více

Alegorické sochy ročních období a Hudby představují jednotný soubor pěti soch, jejichž autorem je kamenosochař Jan Václav Prchal (1714–1811). Soubor pozdně barokních soch v životní... více

Sokolovna v Jihlavě, která byla postavena v letech 1934-1935 podle projektu významného architekta Bohuslava Fuchse, představuje jeden z významných dokladů meziválečné architektury ve... více

Neúplný soubor pašijových postav, pocházející z roku 1791, je pozdně barokní prací jihlavského sochaře Jana Václava Prchala. Sochy byly vytvořeny pro křížovou cestu zřízenou v roce... více

Na území Brtnice najdeme celkem šest tzv. votivních sloupů. Rodové znaky vytesané na sloupech upozorňují, že všechny dal v 17. století postavit tehdejší majitel brtnického panství... více

Kamenné pískovcové sousoší uniformovaných legionářů na mohutném podstavci bylo vytesáno v roce 1932 podle předlohy dřevořezby Jana Štursy z let 1917 – 1918. Původní návrh,... více

Sousoší sv. Rodiny je datované v chronogramu do roku 1730 a je dílem barokního sochaře Alexandra Jelínka. Spolu s mnoha dalšími sochami osazenými v Budišově bylo sousoší pořízeno v... více

Barokní sousoší sv. Václava s anděly a korouhví z roku 1730 je připisováno sochaři Alexandru Jelínkovi. Spolu s mnoha dalšími sochami osazenými v Budišově bylo sousoší pořízeno v... více

Reprezentativní budova byla vystavěna v letech 1925–1927 dle projektu významného architekta Vlastislava Hofmana pro Městskou spořitelnu v Moravských Budějovicích, která se ze skromných... více

Nárožní třípatrová budova ze železobetonu, skla a kovu byla postavena v roce 1932-1933 a je dílem významného brněnského architekta Bohuslava Fuchse. Novostavba funkcionalistické... více

Synagoga byla vystavěna po požáru židovského ghetta v roce 1824 za finanč­ní podpory Izáka Wiesenwalda a sbírky občanů. Vysvěcena byla 22. 9. 1825. Dnes je majetkem Církve čs.... více