Osobnosti | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

Barokní socha sv. Antonína Paduánského z roku 1753 je klasickou prací proškoleného kamenosochaře, pravděpodobně se jedná o dílo Viktora Václava Morávka. Podstavec je opatřen latinským... více

Socha Raněný je vrcholným protiválečným dílem sochaře Jana Štursy. Bronzová plastika stojící před Štursovým rodným domem byla odlita a odhalena v roce 1965 jako památník obětem... více

Barokní socha Panny Marie z roku 1738 je pravděpodobně dílem pardubického sochaře Jakuba Teplého. Socha je jedním z pozůstatků dokládajících existenci obce Zahrádka, která zanikla v... více

Pilíř s mariánskou sochou na náměstí je pravděpodobně dílem Alexandra Jelínka, barokního sochaře z Velkého Meziříčí a lze jej datovat do roku 1730. více

Socha Havlíčkovy matky byla vytvořena akademickou sochařkou Vlastou Dohnalovou v roce 1937. Matka Karla Havlíčka Borovského, vlastním jménem Josefa Dvořáková byla dcerou sládka z Horní... více

Slavný husitský vojevůdce Jan Žižka má v českých zemích řadu pomníků. První z nich byl postaven už roku 1873 u Hořic, nejznámější se nachází na pražském Vítkově. Za... více

Pískovcová socha chotěbořského rodáka spisovatele Ignáta Herrmanna byla vytvořena v roce 1960 trojicí sochařů - Josefem Vitvarem, Ladislavem Kovaříkem a Josefem Smetáčkem - podle... více

Socha Archanděla Rafaela je šestým zastavením galerie Kašpara Obera, jež spojuje jádro města se staroměstským kostelem. Rafaelovi (Bůh uzdravil) byly připisovány léčivé schopnosti,... více

Barokní trojiční sloup byl na žďárském náměstí vztyčen v roce 1706 za morové epidemie. Nápis na podstavci sděluje, že autorem díla je kamenosochař Jakub Steinhübel, původem z... více

Trojiční sloup byl postaven v letech 1749-1750 a řadí se do kategorie tzv. oblakových sloupů. Jeho autorem je s největší pravděpodobností Viktor Václav Morávek, místo na sloupu... více

Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice a Panny Marie dal v letech 1713-1716 postavit Jan Adam hrabě Questenberk. Autorem sochařské výzdoby je Štěpán Pagan, architektonickou část sloupu... více

Žulový sloup s pískovcovou sochou Panny Marie - Immaculaty pochází z roku 1749. Na základě podobnosti se sloupem na polenském náměstí je autorsky připisován sochaři Viktoru Václavu... více

Barokní oblakový sloup z let 1716-1720 od sochaře Davida Liparta z Brtnice a telčského kameníka Františka Neuwirtha je dominantou náměstí. Před svým domem jej nechala vystavět... více

Samostatně stojící sloup pochází z 2. čtvrtiny 18. století a jeho autorem je pravděpodobně třebíčský sochař Štěpán Pagan. Budování mariánských sloupů bylo rozšířeným... více

O ledečském barokním mariánském sloupu se prameny zmiňují poměrně pozdě. Teprve v roce 1836 se v pamětní knize ledečského děkanství uvádí, že sloup pochází z doby kolem roku 1770... více

Mariánský sloup na Masarykově náměstí dalo město Jihlava postavit v letech 1686 - 1691, jako připomínku krutých morových epidemií v letech 1679 a 1680, které se naštěstí městu... více

První zmínka o sloupu je datována rokem 1702, kdy místní děkan zmiňuje v dopise pražskému arcibiskupství finanční obnos z odkazu zesnulého Kryštofa Müllera na stavbu sloupu. K... více

Vincenc Makovský je autorem výzdoby sloupu v průčelí bývalého řeznického krámu, který patřil jeho otci. Reliéf na hlavici sloupu znázorňuje řeznické tovaryše při práci. Dílo... více

Podle zápisu v gruntovní knize Horních Dubenek vznikla sklářská huť v Janštejně v roce 1827. Na pozemcích Vojtěcha Vacka si vybudoval sklárnu Dr. Jan Křiwánek. V období první... více

Převážně klasicistní stavba má své kořeny v původně selském statku, který je v písemných pramenech poprvé připomínán v roce 1550, kdy ho rychtář Michal prodával svému synu... více