Památky | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

První zmínka o Židech v Moravských Budějovicích pochází již ze 14. století. Nejdříve své mrtvé pochovávali na hřbitovech v Jemnici, Polici nebo v Třebíči. Později si založili... více

Starý židovský hřbitov vznikl kolem roku 1690. Je zde 137 pomníků s nápisy v hebrejštině, či aramejštině. Nejstarší dochovaný náhrobek pochází z roku 1692. Po zaplnění hřbitova... více

Židovský hřbitov byl založen v roce 1680, nejstarší dochované a čitelné náhrobky pocházejí však až z roku 1796. Poslední pohřeb se uskutečnil ještě roku 1969. Celkem je na... více

Přibližně 800 m za obcí Pavlov se v porostu stromů nachází jeden z nejmenších židovských hřbitovů v České republice. Založen byl pravděpodobně na přelomu 18. a 19. století. Do... více

Hřbitov údajně existoval už v roce 1523. Nejstarší čitelný náhrobek pochází z roku 1681. Unikátní je ovšem náhrobní kámen Mošeho Cviho Hirschkrona (1842) s motivem postavy... více

K založení hřbitova došlo pravděpodobně na počátku 16. století a jeho plocha byla několikrát rozšiřována. Nachází se zde zhruba 900 barokních, klasicistních i novodobých... více

Hřbitov byl založen údajně již v 15. století. Dle literatury je nejstarší náhrobník datován letopočtem 1421 (dnes je však neidentifikovatelný), doložitelné náhrobníky nesou... více

Židovský hřbitov se nachází 500 m jihozápadně od obce u Zámeckého rybníka. Náhrobky s hebrejskými, německými a českými nápisy lze časově datovat do rozmezí 18.-20. století. Na... více

Místní židovský hřbitov byl založen roku 1887. Do roku 1886 se pohřbívalo na starém hřbitově z roku 1742 – z něj ale byly náhrobky za nacistické okupace odvezeny. Na novém hřbitově... více

Židovský hřbitov v Telči byl postaven až v letech 1879 – 1880, do té doby byli telčští Židé pohřbíváni na hřbitově v katastru obce Velký Pečín. Na ploše cca 2800 m2 ohrazené... více

Třebíčský židovský hřbitov je jednou z nejvýznamnějších a nejzachovalejších památek svého druhu na našem území. Jako součást židovské čtvrti byl v roce 2003 zapsán na... více

Založení hřbitova lze datovat do období zhruba po polovině 17. století, kdy došlo ke konstituování židovské obce v Třešti. Má tvar protáhlého obdélníka a na jeho ploše se nachází... více

Pozemek pro zřízení hřbitova zakoupili Židé v roce 1650 za 60 zlatých. Hřbitov zde fungoval až do 2. světové války. Celkem se zde nachází více než 1300 hrobů, které jsou označeny... více

Založen byl pravděpodobně v první polovině 17. století. Dnes je na ploše 960 m čtverečních dochováno na 250 náhrobních kamenů. Nejstarší pochází z roku 1652. Na zdejším hřbitově... více

V prostoru starého hřbitova z 19. století se nachází řada historicky cenných empírových náhrobků, přenesených sem pravděpodobně ze zrušeného hřbitova při kostele svatého... více

Jihlavský ústřední hřbitov byl vysvěcen roce 1869. Po obou světových válkách byl rozšiřován o vojenské hřbitovy. V roce 1919 vznikla část hřbitova, kde odpočívají padlí v 1.... více

Základní kámen k zamýšlené stavbě Husova sboru byl položen již v květnu 1926 u potoka Žabince. Místo se v průběhu deštivého léta ukázalo jako nevhodné, a proto byl zakoupen nový... více

Svatyně byla vystavěna v letech 1938–1939 podle projektu Miroslava Jiránka. Symbolický základní kámen pochází z Kozího hrádku u Tábora. více

Štáflovou chalupu, objekt nacházející se v městském prostředí, je možné zařadit do skupiny našich nejstarších dochovaných lidových staveb. Nejstarší části domu jsou datovány do... více

Poblíž železničního přejezdu u Černíčského rybníka stojí vodní jeřáb z roku 1903. Jednalo se o speciální železniční zařízení, které v dobách provozu parních lokomotiv... více