Památky | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

Novogotický altán Gloriet nabízí jedinečnou vyhlídku na boční strž zvanou Divoká rokle, kde se nespoutaná řeka mění v burácející peřeje a vodopády. Drobná architektura byla... více

Mezi Kralicemi, Otradicemi a Náměští nad Oslavou se rozkládá rozlehlá obora (viz heslo Obora, Náměšť nad Oslavou), která navazuje na zámecký areál. Kromě mohutných prastarých... více

Oktogonální dřevěný altánek s vyřezávanými prvky folklórního tvarosloví byl vybudován za přispění havlíčkobrodského okrašlovacího spolku Budoucnost na sklonku 19. století a... více

Otevřený altán heptagonálního půdorysu stojí od 19. století na okraji terasy se zahradou pod jižním průčelím zámku. Nedávno opravenou drobnou stavbu tvoří sedm dřevěných sloupů,... více

Světelský barokní zámek prošel ve své historii empírovou a novorenesanční úpravou a patří k působivým dominantám města. Jeho součástí je i zámecký park, který nabízí... více

V roce 2015 bylo v části areálu bývalé třebíčské továrny na výrobu obuvi BOPO otevřené Ekotechnické centrum ALTERNÁTOR – jediné science centrum na Vysočině. Ve třech patrech na... více

Arboretum (z latinského arbor-strom) je botanická zahrada zaměřená na soustředění sbírek stromů. Jemnické arboretum vzniklo spolu se Zemskou lesnickou školou,která byla založena roku... více

Se stavbou kostela v raně gotickém slohu se počalo po roce 1252 v souvislosti se založením zdejšího cisterciáckého kláštera. K jeho zásadní přestavbě však došlo až za opata Václava... více

Bazilika sv. Prokopa pochází přibližně z první poloviny 13. století a byla součástí benediktinského kláštera v Třebíči, později přebudovaného na zámek. Architektonický vzhled... více

Poměrně malá obec ve zvlněné krajině jihovýchodního podhoří Českomoravské vysočiny tehdy s cca 200 obyvateli se před koncem 2. světové války stala dějištěm událostí, které... více

Vrch Křemešník je místem duchovní kultury, rozjímání i ukázkou harmonického provázání architektury s krajinou. Poutník svou cestu k baroknímu poutnímu kostelu Nejsvětější Trojice... více

Unikátní soubor barokních božích muk při cestách z Jaroměřic nad Rokytnou je reprezentován čtveřicí solitérů, které formují barokní ráz krajiny v těsném okolí města. Najdeme je... více

Původně pozdně renesanční boží muka z první čtvrtiny 17. století byla v roce 1814 sekundárně doplněná nápisem připomínajícím Napoleonův pád a ukončení válek. Proto se dnes... více

Zajímavě provedená drobná kamenná kaplička z roku 1891 připomíná spíše pomník nebo náhrobek. V edikulové nice je umístěn reliéf Nejsvětější Trojice. Bůh otec drží na klíně... více

Barokní boží muka zasvěcená sv. Rochovi, pocházející z 18. století, stojí na vyvýšenině nad hřbitovem a otevírá se od nich krásný výhled do otevřené krajiny v okolí Lukavce.... více

Žulová boží muka byla na křižovatce cest u Koželužského potoka vystavěna roku 1668, jak nám prozrazuje nápis vytesaný v dolní části hlavice - lucerny. Boží muka jsou zajímavá... více

Ve stínu vysoké lípy, na místě nazývaném Na Vošťávku, stojí vysoká hranolová boží muka z 18. století. Z tohoto místa je krásný výhled do krajiny, ve které bolechovská boží... více

Mimořádně hodnotná pozdně gotická žulová boží muka s tordovaným dříkem pocházejí z doby kolem roku 1500. Původně byla boží muka opatřena dvěma olověnými deskami z 18. století... více

Mohutná boží muka dle datace na pilíři pocházejí z roku 1605. Zvláštností těchto božích muk je velikost kapličky, která dosahuje stejné výšky jako samotný pilíř. více

Zděná pilířová boží muka, pocházející z 18. století, leží na území obce Dešov, která byla jako příklad obce s dochovanými soubory lidové architektury prohlášena vesnickou... více

Boží muka v podobě kamenného sloupu jsou završena kaplicí, do které jsou po třech stranách v plochých nikách vsazené obrázky sv. Jana Křtitele, sv. Cyrila a Metoděje a Panny Marie s... více

Kamenná sloupková boží muka pocházejí z roku 1693. Kaplice na vrcholu má po třech stranách vsazené obrázky sv. Ambrože, Ukřižování a sv. Valentýna, na čtvrté straně se nachází... více

Barokní žulová boží muka stojí v průběhu staré původní cesty z Jihlavy do Rantířova. Na tomto drobném objektu lidové zbožnosti při podrobnějším pohledu zaujme tvar patky sloupu -... více

Zděná, bíle omítaná boží muka z 18.století stojí u silnice směrem na Vacenovice. Jsou nápadná velmi neobvykle tvarovanou střední částí. Dva světci zobrazení ve výklenku kapličky... více

Středověká sloupková boží muka dal údajně postavit v roce 1473 jihlavský koželuh Mertlín. Na dnešní místo byla památka přemístěna roku 1953 v souvislosti s terénními úpravami... více

Drobná zděná omítaná stavba je příkladem sloupkových božích muk z poloviny 18. století. Jsou ojedinělým dokladem dobových forem, zaujmou svým tvarem, uměřeným rytmem částí o... více

Typologicky se jedná o zděná pilířová boží muka s výraznou dříkovou částí, datována na přelom 18.-19. století, což je období největšího rozmachu výstavby těchto drobných... více

Kamenná sloupková boží muka, stojící vpravo za obcí u silnice do Meziříčka, jsou datována letopočtem 1705. Boží muka symbolizovala sloup, u kterého byl z rozhodnutí Pontia Piláta... více

Pozdně gotická boží muka z počátku 16. století se skládají z jednoduchého pilíře s ujmutými rohy a malou vrcholovou kapličkou, která je doplněna nízkým výklenkem s reliéfem Krista... více

Rustikální barokní boží muka jsou svým zpracováním vynikající ukázkou uměleckořemeslné zručnosti kameníka. Na přední straně čtvercového soklu je vyrytý monogram s letopočtem... více

Před kostelem sv. Tomáše se vypínají kamenná boží muka, pocházející ze 17. století. Typologicky se jedná o kamenná pilířová boží muka. Hranolová kaplička je opatřena třemi... více

Žulová sloupková boží muka dle datace na podstavci pochází z roku 1693. Latinský nápis na podstavci oznamuje, že byla vztyčena k věčné chvále blahoslavené Panny Marie. více

Pozdně gotická boží muka pocházejí z konce 15. století a řadí se mezi nejstarší na Vysočině. více

Žulová boží muka z roku 1739 (letopočet vytesán na soklu) stojí na křižovatce před hostincem. Na prostém toskánském sloupu je umístěna hranolová kaplička završená tepaným... více

Jedná se o drobnou barokní architekturu poměrně zajímavého tvarosloví. O původu těchto božích muk existují různé historky, ale skutečný důvod vzniku neznáme. Při obnově v roce... více

Kamenná gotická boží muka jsou datována letopočtem 1480 vytesaným přímo na hlavici sloupu. Jedná se o ojedinělý doklad gotických božích muk a zároveň o nejstarší datovaná boží... více

Kamenná boží muka stojí za Telčí na okraji pole vlevo u silnice do Radkova. Kaplice zakončená koulí a dvojramenným křížem má na třech stranách ploché niky pro obrázky s biblickými... více

Kamenná sloupková boží muka stojí vpravo za hranicí města u silnice z Třeště do Jihlavy. Kaplice, zakončená koulí a jednoduchým křížem, má v plochých nikách novodobá vyobrazení... více

Žulová boží muka nezvyklých proporcí stojí na rozcestí nad obcí při historické cestě z Telče do Pelhřimova. Na spodní části je v kartuši vytesán nápis "WK 1857 Obnoveno 1884."... více

Boží muka s lucernou, datovaná nápisem na soklu do roku 1770, byla na dnešní místo přenesena až ve dvacátém století. Z jednoho kusu kamene vytesány ladné formy dříku a hlavice sloupu... více

Klasicistní drobná církevní architektura z 2. poloviny 18. století je jedním z dokladů přetrvávání principů tzv. barokní krajiny. Průčelní stěna je otevřena hlubokou segmentově... více

Kamenný sloupek čtyřhranného půdorysu, připomínající boží muka, sloužil jako dopravní značka - upozorňoval formany, že se blíží prudký svah a že je nutno, často plně... více

Budovu Národní rakousko-uherské banky navrhl architekt stavební kanceláře banky Ferdinand Glaser v roce 1913, přestože je na všech plánech podepsán jihlavský architekt a stavitel Gustav... více

Soubor více než deseti cest je ukrytý v lesním porostu při silnici č. 348 zhruba 1200 metrů od obce Arnolec.Silnice jsou pozůstatkem již od středověku velmi významné frekventované trasy... více

Nedaleko Dubovic se dochovala část původní silnice budované v 1. polovině 19. století. Zajímavý úsek silnice se skládá z mostku – propustě dešťové vody z polí, serpentin... více

Torzo úvozové cesty, která původně spojovala Pelhřimov se Starým Pelhřimovem, je chráněno zejména z důvodu výskytu archeologických nálezů. Podle pověstí se v oblasti této úvozové... více

Ojediněle dochovaný pozůstatek staré zemské cesty v délce asi 150 m vede hlubokým údolím či spíše soutěskou severovýchodně od centra města směrem na Věžici. Úvoz byl patrně... více

Technický unikát - kruhová pec systému Hoffman byla postavena v roce 1929 vedle starší jednokomorové pece. Cihelna s komínem o výšce 30 metrů nepřetržitě pracovala až do roku 1979. Na... více

Pozoruhodný drobný objekt s vysokým komínem (cihelna) z 2. poloviny 19. století fungovala jako rodinný podnik při statku ještě po 2. světové válce. Jde o ojediněle dochovanou ukázkou... více

V sousedství bývalého vápencového lomu severozápadně od obce stojí nápadná protáhlá stavba oválného půdorysu vyzděná z cihel, opatřená po celém obvodu klenutými vstupními otvory... více