Osobnosti | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

Neobvykle řešený barokní zámek z první poloviny 18. století je stejně jako stavba sousedního kostela přisuzován významnému architektovi italského původu Janu Blažejovi Santinimu.... více

Původně cisterciácká grangie pocházející z poloviny 13. století, byla přestavěna počátkem 17. století na výstavný renesanční zámek. V prvním desetiletí 18. století byl zámek... více

Budova dnešního zámku v Pohledu vznikla přestavbou cisterciáckého kláštera, který někdy po polovině 13. století založily dcery Vítka z Klokot (Kateřina, Ludmila a Jitka). Nový konvent... více

Ve 20. letech 18. století vybudovali Ostašovští z Ostašova v místech starší tvrze barokní zámek dle návrhu rakouského architekta Jakuba Prandtauera a kolem zřídili rozsáhlý park. V... více

Zámek, umístěný v rozlehlém parku, si prošel složitým architektonickým vývojem, který byl v letech 1914-1918 ukončen důkladnou obnovou podle projektu architekta a profesora na... více

Telčský zámek patří mezi klenoty moravské renesanční architektury a jeho kouzlo zesilují i dochované interiéry, jež jsou reprezentativními příklady projevu italského umění na našem... více

Zámek v Náměšti nad Oslavou je jedním z nejvýznamnějších příkladů renesančního stavitelství na Moravě. Původní hrad ze 13. století byl moravskými pány ze Žerotína přebudován... více

Zámek vystavěl Jan Beneda z Nečtin a na Vilímově, jako pozdně renesanční zámek v roce 1602. Výrazně upraven byl v roce 1827, kdy proběhly úpravy ve stylu empíru. Nejznámějším... více

Zámek Jaroměřice nad Rokytnou patří k nejmohutnějším architekturám 1. poloviny 18. století u nás i v Evropě. Barokní podobu zámek získal v letech 1700-1737 za Questenberků. Projekt... více

Hrad dal vystavět Zdeněk z Valdštejna v období husitských válek. V 16. století se na přestavbě hradu v duchu renesance podílel pravděpodobně Baldassare Maggi. Po Bílé hoře získali... více