Památky | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

Boží muka v podobě kamenného sloupu jsou završena kaplicí, do které jsou po třech stranách v plochých nikách vsazené obrázky sv. Jana Křtitele, sv. Cyrila a Metoděje a Panny Marie s... více

Kamenná sloupková boží muka pocházejí z roku 1693. Kaplice na vrcholu má po třech stranách vsazené obrázky sv. Ambrože, Ukřižování a sv. Valentýna, na čtvrté straně se nachází... více

Barokní žulová boží muka stojí v průběhu staré původní cesty z Jihlavy do Rantířova. Na tomto drobném objektu lidové zbožnosti při podrobnějším pohledu zaujme tvar patky sloupu -... více

Zděná, bíle omítaná boží muka z 18.století stojí u silnice směrem na Vacenovice. Jsou nápadná velmi neobvykle tvarovanou střední částí. Dva světci zobrazení ve výklenku kapličky... více

Středověká sloupková boží muka dal údajně postavit v roce 1473 jihlavský koželuh Mertlín. Na dnešní místo byla památka přemístěna roku 1953 v souvislosti s terénními úpravami... více

Drobná zděná omítaná stavba je příkladem sloupkových božích muk z poloviny 18. století. Jsou ojedinělým dokladem dobových forem, zaujmou svým tvarem, uměřeným rytmem částí o... více

Typologicky se jedná o zděná pilířová boží muka s výraznou dříkovou částí, datována na přelom 18.-19. století, což je období největšího rozmachu výstavby těchto drobných... více

Kamenná sloupková boží muka, stojící vpravo za obcí u silnice do Meziříčka, jsou datována letopočtem 1705. Boží muka symbolizovala sloup, u kterého byl z rozhodnutí Pontia Piláta... více

Pozdně gotická boží muka z počátku 16. století se skládají z jednoduchého pilíře s ujmutými rohy a malou vrcholovou kapličkou, která je doplněna nízkým výklenkem s reliéfem Krista... více

Rustikální barokní boží muka jsou svým zpracováním vynikající ukázkou uměleckořemeslné zručnosti kameníka. Na přední straně čtvercového soklu je vyrytý monogram s letopočtem... více

Před kostelem sv. Tomáše se vypínají kamenná boží muka, pocházející ze 17. století. Typologicky se jedná o kamenná pilířová boží muka. Hranolová kaplička je opatřena třemi... více

Žulová sloupková boží muka dle datace na podstavci pochází z roku 1693. Latinský nápis na podstavci oznamuje, že byla vztyčena k věčné chvále blahoslavené Panny Marie. více

Pozdně gotická boží muka pocházejí z konce 15. století a řadí se mezi nejstarší na Vysočině. více

Žulová boží muka z roku 1739 (letopočet vytesán na soklu) stojí na křižovatce před hostincem. Na prostém toskánském sloupu je umístěna hranolová kaplička završená tepaným... více

Jedná se o drobnou barokní architekturu poměrně zajímavého tvarosloví. O původu těchto božích muk existují různé historky, ale skutečný důvod vzniku neznáme. Při obnově v roce... více

Kamenná gotická boží muka jsou datována letopočtem 1480 vytesaným přímo na hlavici sloupu. Jedná se o ojedinělý doklad gotických božích muk a zároveň o nejstarší datovaná boží... více

Kamenná boží muka stojí za Telčí na okraji pole vlevo u silnice do Radkova. Kaplice zakončená koulí a dvojramenným křížem má na třech stranách ploché niky pro obrázky s biblickými... více

Kamenná sloupková boží muka stojí vpravo za hranicí města u silnice z Třeště do Jihlavy. Kaplice, zakončená koulí a jednoduchým křížem, má v plochých nikách novodobá vyobrazení... více

Žulová boží muka nezvyklých proporcí stojí na rozcestí nad obcí při historické cestě z Telče do Pelhřimova. Na spodní části je v kartuši vytesán nápis "WK 1857 Obnoveno 1884."... více

Boží muka s lucernou, datovaná nápisem na soklu do roku 1770, byla na dnešní místo přenesena až ve dvacátém století. Z jednoho kusu kamene vytesány ladné formy dříku a hlavice sloupu... více