Památky | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

Klasicistní drobná církevní architektura z 2. poloviny 18. století je jedním z dokladů přetrvávání principů tzv. barokní krajiny. Průčelní stěna je otevřena hlubokou segmentově... více

Kamenný sloupek čtyřhranného půdorysu, připomínající boží muka, sloužil jako dopravní značka - upozorňoval formany, že se blíží prudký svah a že je nutno, často plně... více

Budovu Národní rakousko-uherské banky navrhl architekt stavební kanceláře banky Ferdinand Glaser v roce 1913, přestože je na všech plánech podepsán jihlavský architekt a stavitel Gustav... více

Soubor více než deseti cest je ukrytý v lesním porostu při silnici č. 348 zhruba 1200 metrů od obce Arnolec.Silnice jsou pozůstatkem již od středověku velmi významné frekventované trasy... více

Nedaleko Dubovic se dochovala část původní silnice budované v 1. polovině 19. století. Zajímavý úsek silnice se skládá z mostku – propustě dešťové vody z polí, serpentin... více

Torzo úvozové cesty, která původně spojovala Pelhřimov se Starým Pelhřimovem, je chráněno zejména z důvodu výskytu archeologických nálezů. Podle pověstí se v oblasti této úvozové... více

Ojediněle dochovaný pozůstatek staré zemské cesty v délce asi 150 m vede hlubokým údolím či spíše soutěskou severovýchodně od centra města směrem na Věžici. Úvoz byl patrně... více

Technický unikát - kruhová pec systému Hoffman byla postavena v roce 1929 vedle starší jednokomorové pece. Cihelna s komínem o výšce 30 metrů nepřetržitě pracovala až do roku 1979. Na... více

Pozoruhodný drobný objekt s vysokým komínem (cihelna) z 2. poloviny 19. století fungovala jako rodinný podnik při statku ještě po 2. světové válce. Jde o ojediněle dochovanou ukázkou... více

V sousedství bývalého vápencového lomu severozápadně od obce stojí nápadná protáhlá stavba oválného půdorysu vyzděná z cihel, opatřená po celém obvodu klenutými vstupními otvory... více

Původně gotická stavba středověkého dvorce vyrostla v těsné blízkosti hradeb po roce 1400. Dnešní barokní podobu areál získal po velkých stavebních úpravách po požáru v roce 1766.... více

Jednopatrová budova fary, dnes sídlo děkanského úřadu, spolu s tzv. kaplankou a školskou bránou tvoří jeden architektonický celek. Budova fary z roku 1713 vznikla na místě starší... více

Martin Maxmilián Goltz původně zamýšlel postavit špitál, který však před dokončením změnil na jezuitskou rezidenci (jezuité měli zabezpečovat provoz Goltzem postavené lorety). Budova... více

Barokní budova fary byla vystavěna v roce 1732. Veškerá výzdoba objektu se soustřeďuje na fasádu otočenou do náměstí, ta je plasticky členěna se zdůrazněním stření části, v níž... více

Budova telečského děkanství stojí na místě dvou měšťanských domů, koupených náhradou za původní faru, která byla zbořena při stavbě jezuitského chrámu. Nynější dvoupatrové... více

Dvě pamětní desky, složené z porcelánových tabulí, byly vyrobeny a vyzdobeny v místní Lidové malírně v roce 1922. Obsahují jména 85 mužů z telčské farnosti, kteří zahynuli během... více

V 16. století na tomto místě stával dvůr zvaný Veselý, který od Jana z Veitmíle koupila Františka hraběnka Slavatová z Chlumu a Košumberka. Ta následně pozemek darovala místním... více

Budova byla vystavěna v roce 1707 jako státní sklad solního monopolu. V roce 1766 při velkém požáru vyhořela. Na "Národní dům" byla přestavěna v letech 1895-1896 místním stavitelem... více

V lesích západního úbočí Křemešníka jsou patrné stopy montanistické a prospektorské činnosti v rámci středověké těžby stříbrných rud. Stopy těžební činnosti jsou dnes již... více

Na počátku 20. století postavili na protilehlých pozemcích při křížení ulic Tolstého a třídy Legionářů jihlavští stavitelé Ignác Lang (dům č. p. 1570) a Josef Kubička (dům č.... více