Památky | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

Toleranční modlitebna pochází z roku 1785. Po zrušení tolerančních nařízení byla zvětšena a v roce 1885 opatřena čtyřbokou věží v průčelí. Téhož roku byl upraven i interiér... více

Modlitebna z roku 1782 je nejstarší toleranční modlitebnou na Vysočině. Mluvčím a vůdčím představitelem evangelíků v Prosetíně a okolí byl strýc známého písmáka Tomáše Jurena... více

Původní jednouchá obdélníková stavba byla postavena roku 1785. V roce 1876 byl Štěpánem Walserem vypracován návrh na přestavbu modlitebny. Realizována byla nakonec pouze přístavba... více

Kamenná modlitebna byla postavena v letech 1839 - 1840 podle plánu architekta Jana Wurma a nahradila původní dřevěný objekt z roku 1786. Vchod je na rozdíl od raných tolerančních staveb... více

Modlitebna byla postavena v letech 1785 -1786. Již od počátku toleranční doby se Jimramov stal sídlem moravského reformovaného superintendenta, hlavního představeného evangelické církve.... více

Jedna z nejstarších tolerančních modliteben na našem území byla postavena v letech 1785-1788 dle regulí tolerančního patentu vydaného Josefem II. v roce 1781. Stavba se dochovala v... více

Původní budova toleranční modlitebny s valbovou střechou pokrytou dřevěným šindelem byla postavena v letech 1784-1788. Na přelomu 19. a 20. století byl šindel nahrazen cementovou krytinou... více

Modlitebna bez věže pochází z konce tolerančního období, z roku 1847, a postavil ji stavitel Prchal z Habru. Na rozdíl od prostých modliteben z počátku tolerančního období má zdobené... více

Jednolodní stavba obdélníkového půdorysu je letopočtem nad vchodem datována do roku 1786. V roce 1856 byla nad vstupní průčelí dostavěna zvonice. Na rozdíl od ostatních modliteben v... více

První dřevěnou modlitebnu si daňkovičtí evagelíci postavili v roce 1785. Ta byla nahrazena zděnou v roce 1818. V interiéru je zachováno tradiční uspořádání mobiliáře typické pro... více

V údolí potoka Fryšavky, západně od Jimramova, se nachází unikátní objekt tírny lnu a sušárny. Jedná se o ojediněle zachovaný objekt s válcovitou přístavbou. Stavba však již nemá... více

Město Přibyslav bylo od 13. století až do husitských válek známé svými stříbrnými doly. Nejstarší dochovaná přibyslavská památka, podzemní štola, pochází právě z konce 13.... více

Jedná se o největší důlní dílo havlíčkobrodského důlního rudního revíru. Na svahu při okraji lesa v okolí pekelské štoly nalezneme množství starých dobývek. Prokazatelně se v... více

Špýchar (hospodářská stavba určená ke skladování - sýpka) byl pravděpodobně postavený v roce 1581. V polovině 20. století byl po požáru opravován a právě "objevy" z této doby... více

Ojedinělý renesanční špýchar, po současném majiteli nazýván Pachtův, s cennou fasádou zdobenou psaníčkovým sgrafitem pochází z roku 1596 a je součástí areálu zemědělské... více

Původní špitál se nacházel ve vnitřním městě, kde ale jeho rozvoji bránil nedostatek místa, a proto Zachariáš z Hradce rozhodl roku 1579 o přenesení špitálu na Staré Město, kde byl... více

Budova byla postavena v roce 1692 na žádost města jako útulek pro chudé ženy pro města Přibyslav a Polnou na počest Panny Marie Sedmibolestné. V Polné byl podobný útulek zřízen pro... více

Špitál byl v Polné založen Janem Sezimou z Rochova a jeho manželkou Kateřinou z Močovic po roce 1440 - ve štítu je uvedena datace 1447. Ke špitálnímu areálu přináležel i vedlejší... více

Špitál existoval pravděpodobně již před rokem 1382, avšak nynější barokní podobu se zdobeným průčelím získal v letech 1671–1672, kdy byl z podnětu Jana Antonína Questenberka... více

Špitál, postavený v letech 1743–1745 jako domov pro přestárlé sloužící a poddané náměšťského panství, je tvořen kaplí sv. Anny a obydlími špitálníků. Špitál zřídili... více