Památky | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

Dům je podle původního majitele nazýván Fárův dům. V tomto domě, původně s barokní fasádou a mansardovou střechou, byl provozován hostinec „U Zlatého soudku“. V letech 1913-1915... více

Pozoruhodný historický areál mlýna z 18. století se nachází pod hrází Martinického rybníka. Areál tvoří patrová budova mlýna s přilehlými hospodářskými objekty, roubenou sýpkou... více

Patrová čtyřkřídlá budova zámku kolem obdélného nádvoří v sobě ukrývá tvrz ze 14. století. Zámek, jenž byl v roce 1675 za arcibiskupa Jana Bedřicha hraběte z Valdštejna... více

Zámek býval vodní tvrzí, která ve 14. století patřila Dobešovi z Bechyně. Členové rodu Leskovců, kteří Horní Cerekev vlastnili v letech 1411 - 1655, tvrz rozšířili a renesančně... více

Synagoga v Nové Cerekvi patří bezesporu k nejzajímavějším židovským stavbám na Vysočině. Vystavěl ji Štěpán Walser v roce 1855 na místě starší dřevěné stavby v novorománském... více

Hřbitov byl založen již v 17. století a nacházejí se zde barokní náhrobky z první poloviny 18. století, Nejnovější náhrobky jsou z doby před druhou světovou válkou. Součástí... více

Místní židovský hřbitov byl založen roku 1803. Celkem se v jeho areálu dochovalo asi 150 náhrobních kamenů zejména z první poloviny 19. století. Z márnice, která byla dříve... více

Starý židovský hřbitov vznikl kolem roku 1690. Je zde 137 pomníků s nápisy v hebrejštině, či aramejštině. Nejstarší dochovaný náhrobek pochází z roku 1692. Po zaplnění hřbitova... více

Hrob rodičů Josefa Šejnosta označuje kamenná stéla s kruhovou bronzovou plaketou s reliéfem starého muže odpočívajícího při kosení. Lze předpokládat, že se jedná o podobiznu otce... více

V lesích západního úbočí Křemešníka jsou patrné stopy montanistické a prospektorské činnosti v rámci středověké těžby stříbrných rud. Stopy těžební činnosti jsou dnes již... více

V lesích Mešnice jsou umístěny hraniční kameny označené nápisem „Pilgram“. Rozdělují od sebe panství Nový Rychnov a východní enklávu panství Pelhřimov. Historická hranice je... více

Torzo úvozové cesty, která původně spojovala Pelhřimov se Starým Pelhřimovem, je chráněno zejména z důvodu výskytu archeologických nálezů. Podle pověstí se v oblasti této úvozové... více

Nedaleko Dubovic se dochovala část původní silnice budované v 1. polovině 19. století. Zajímavý úsek silnice se skládá z mostku – propustě dešťové vody z polí, serpentin... více

Sýpku nechal vybudovat František Leopold ze Šternberka v roce 1707, když zámek upravoval na své pohodlné sídlo. Dnes jsou prostory zrekonstruovaného objektu využívané pro muzejní... více

Prostá toleranční modlitebna bez věže a s trojúhelníkovým štítem byla postavena v roce 1788. Okna byla obloukovitě zaklenuta až o téměř o sto let později. Větší úprava modlitebny... více

Areál zámku v Červené Řečici náleží mezi nejhodnotnější představitele tzv. české renesance. K jejím typickým rysům patří především lunetová římsa a sgrafitová výzdoba... více

Počáteckému hřbitovu, místu posledního odpočinku, dominuje nejen žlutý kostel Božího těla, ale hlavně masivní stejnobarevná stavba zvonice s impozantní cibulovou střechou. Zvonice a... více

Založením románský či raně gotický kostel přibližně z roku 1300 byl přestavěný v době renesance a nakonec barokně upraven. Dle dochovaných záznamů byly ještě na počátku 20.... více

Původně dřevěný kostel (cierkev), který dal osadě název, nechal v 15. století goticky přestavět Dobeš z Bechyně. Ve 2. polovině 16. století za Jana z Leskovce byl rozšířen v... více

Kostel, jenž patří mezi nejstarší svatostánky na Pelhřimovsku, vysvětil roku 1203 pražský biskup Daniel II. Dokládá to opis tzv. Rynárecké listiny z roku 1305. Původní románský... více