Památky | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

Empírová kamenná kašna s barokní sochou sv. Jakuba Většího je dle nápisu vytesaného na jednom z pilířů dílem kameníka Jana Schlesingera ze Světlé nad Sázavou a pochází z roku 1828. více

Kdo by neznal film Jiřího Menzela Postřižiny z roku 1980. Málokdo ale ví, že za dobové kulisy malého městečka si tento režisér vybral historické centrum Počátek. Kašna sv. Jana... více

Přibližně uprostřed náměstí Zachariáše z Hradce se nachází šestiboká kašna s barokní sochou sv. Markéty. Autorem sochy z roku 1717 je sochař David Lipart z nedaleké Brtnice, který... více

Dle pověsti dal kašnu postavit pekař Koudela jako trest za nekvalitní pečivo, proto se kašně někdy říká také - Koudelova. Kamenná kašna s postavou boha Tritóna, který nad hlavou nese... více

Kašna o půdorysu čtyřlistu se sochou Vratislava z Pernštejna z roku 1871 byla vytvořena na zakázku města jako vzpomínka na dobu, kdy novoměstské panství spravoval právě tento... více

V předzámčí je druhotně umístěna kašna, která byla původně situována uprostřed uzavřeného zámeckého nádvoří. Její vznik je možné dát do souvislosti s vybudováním... více

Žulová kašna v parku na náměstí pochází pravděpodobně z 18. století. Tvoří ji osmiboká jímka s parapetem, která je zdobena vpadlými obdélnými obrazci. Uprostřed nádrže stojí... více

Kašnu z 3. čtvrtiny 18. století doplňuje sochařská výzdoba neznámého autora. Uprostřed nádrže stojí na soklu tři ženské postavy, podle atributů se jedná sv. Kateřinu, sv. Alžbětu... více

Kašna barokních forem na čtvercovém půdorysu byla vytvořena roku 1813. Dle vyprávění místních a snad i dle obecní kroniky jsou její jednotlivé díly vyrobeny z kamenů, které nebyly... více

Kašna z roku 1829 je dílem jednoho ze zakladatelů kamenického řemesla ve Světlé Jana Schlesingera. Jedná se o pozoruhodný příklad užití novogotických forem v drobné architektuře. více

Barokní kašna z 17. století se nachází na malé travnaté ploše uprostřed náměstí. Žulová nádrž čtvercového půdorysu má uprostřed kamenný sokl ukončený zdobným... více

Velkobítešské náměstí krášlí dvě totožné kamenné kašny zdobené klasicistní vázou. Jsou vyrobeny z bílého a tvrdého granitu a pískovce a pocházejí z roku 1849. více

Gotická kamenná kazatelna se dnes nachází v areálu hřbitova u kostela Matky Boží v blízkosti kaple svatého Rocha. Její vznik tradice spojuje s působením františkánského kazatele Jana... více

Na konci Horní ulice, již za městskými hradbami, upoutá pozornost mohutná stavba augustiniánského kláštera s kostelem sv. Rodiny. Jeho výstavba spadá do období po třicetileté válce a... více

Bývalý filiální dům boromejek se sirotčincem a kaplí najdeme v Křížové ulici. Spolek pro vybudování sirotčince v Jihlavě založil v roce 1873 premonstrát P. Konstantin Beránek.... více

Klášter dominikánů s kostelem Povýšení sv. Kříže byl pravděpodobně založen ve čtyřicátých letech 13. století. Do dnešní doby se dochoval raně gotický kostel Povýšení svatého... více

Bývalou jezuitskou kolej s kostelem svatého Ignáce, se seminářem svatého Michala a s gymnasiem založil v první polovině 17. století polní maršál Michal Adolf hrabě Althan. Barokní... více

Díky iniciativě a finanční podpoře ze strany ovdovělé Františky Slavatové z Chlumu a Košumberka, která jezuitský řád do města povolala, si mohli jezuité dovolit postavit vlastní... více

Zaniklý kapucínský klášter s kostelem sv. Františka Serafínského se nacházel na nároží ulic Komenského a Divadelní na místě dnešního Horáckého divadla. Povolení k založení... více

Kapucínsky hospic v Náměšti nad Oslavou založil majitel zdejšího panství Bedřich Vilém hrabě Haugwitz, rádce císařovny Marie Terezie. Budovu kláštera v blízkosti zámku v letech... více