Osobnosti | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

Neobvykle řešený barokní zámek z první poloviny 18. století je stejně jako stavba sousedního kostela přisuzován významnému architektovi italského původu Janu Blažejovi Santinimu.... více

Původně cisterciácká grangie pocházející z poloviny 13. století, byla přestavěna počátkem 17. století na výstavný renesanční zámek. V prvním desetiletí 18. století byl zámek... více

Budova dnešního zámku v Pohledu vznikla přestavbou cisterciáckého kláštera, který někdy po polovině 13. století založily dcery Vítka z Klokot (Kateřina, Ludmila a Jitka). Nový konvent... více

Ve 20. letech 18. století vybudovali Ostašovští z Ostašova v místech starší tvrze barokní zámek dle návrhu rakouského architekta Jakuba Prandtauera a kolem zřídili rozsáhlý park. V... více

Zámek, umístěný v rozlehlém parku, si prošel složitým architektonickým vývojem, který byl v letech 1914-1918 ukončen důkladnou obnovou podle projektu architekta a profesora na... více

Telčský zámek patří mezi klenoty moravské renesanční architektury a jeho kouzlo zesilují i dochované interiéry, jež jsou reprezentativními příklady projevu italského umění na našem... více

Zámek v Náměšti nad Oslavou je jedním z nejvýznamnějších příkladů renesančního stavitelství na Moravě. Původní hrad ze 13. století byl moravskými pány ze Žerotína přebudován... více

Zámek vystavěl Jan Beneda z Nečtin a na Vilímově, jako pozdně renesanční zámek v roce 1602. Výrazně upraven byl v roce 1827, kdy proběhly úpravy ve stylu empíru. Nejznámějším... více

Zámek Jaroměřice nad Rokytnou patří k nejmohutnějším architekturám 1. poloviny 18. století u nás i v Evropě. Barokní podobu zámek získal v letech 1700-1737 za Questenberků. Projekt... více

Hrad dal vystavět Zdeněk z Valdštejna v období husitských válek. V 16. století se na přestavbě hradu v duchu renesance podílel pravděpodobně Baldassare Maggi. Po Bílé hoře získali... více

Předchůdcem dnešního zámku byla středověká tvrz z roku 1513, která četnými přestavbami postupně zanikla a byla pohlcena zámeckou budovou. Dnes je objekt ve vlastnictví Akademie věd... více

Klasicistní zámek byl zbudovaný patrně na místě staré tvrze na počátku 19. století. Jedním z majitelů byl Leopold Srnka, který na svém sídle hostil světoznámého hudebního... více

Novogotická stavba zámku vznikala v průběhu 19. století v několika etapách (v letech 1838, 1862 a 1890-97) přestavbou staršího objektu. Návrh s řadou romantických detailů zpracoval... více

Původní starší stavba byla roku 1790 přestavěna na zámeček pro hraběnku Marii Brigitu Malabaile-Canalovou, rozenou Chotkovou, a provedl ji brněnský stavební mistr Johann Amon. Výsledkem... více

Bývalý cisterciácký klášter zde v roce 1252 založil Boček z Kunštátu. O rozkvět kláštera se nejvíce zasloužil opat Václav Vejmluva, který sem povolal mnoho známých umělců a... více

Barokní areál, vybudován nejpozději v 1. polovině 18. století, je spjat s významným českým básníkem, grafikem a překladatelem Bohuslavem Reynkem a jeho ženou, básnířkou Suzanne... více

Svoji vilu si významný sochař a medailér Josef Šejnost (1878–1941) nechal mezi lety 1930-1934 postavit podle plánů renomovaného architekta Kamila Hilberta, jenž se také podílel na... více

Medova vila od významného architekta Josefa Gočára byla postavena v letech 1933-1934. Hladké průčelí zdobené pouze červenými okenními rámy a v přízemí pásem stejné barvy, pásová... více

Vilu pro okresního veterinárního komisaře MVDr. Bohuše Míčku a jeho ženu navrhl absolvent pražské Akademie výtvarného umění architekt Lev Krča, žák Josefa Gočára, v roce 1939. V... více

Podle projektové dokumentace z roku 1911 je autorem vily vsetínský architekt a stavitel Michal Urbánek. Vybudována byla roku 1912 pro advokáta Josefa Kvíze a jeho manželku Luisu (Urbánkovu... více