Památky | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

Barokní socha z poloviny 18. století znázorňuje křesťanského světce, který pečoval o nakažené morem. Autor této sochy s největší pravděpodobnosti patřil do okruhu kolem sochaře... více

Pískovcová socha z konce 18. století se nachází u východní stěny v prostoru kostelní zahrádky. Někdy je nesprávně uváděno, že jde o sv. Antonína Paduánského. Socha světce v... více

Socha sv. Šebestiána pochází z 1. poloviny 18. století a doposud se nepodařilo s jistotou určit jejího autora. Šebestián, jako jeden z ochránců proti moru, je často zobrazován na... více

Kamenná socha barokního vzhledu pochází až z počátku 19. století. Socha je, vedle nepříliš známého námětu prvomučednice z 1. století, cenná dochováním zbytků původní... více

Pískovcová socha patrona české země u kostela je kromě projevu vlastenectví, také příkladem dobře zvládnutého kamenického řemesla. Sv. Václav je zobrazen ve zbroji, na mohutném... více

Socha svatého Václava z mušlového vápence je osazena na žulovém podstavci a byla postavena v roce 1765 nákladem města (nápis na podstavci). Sv. Václav je zpodoben jako kníže s korunou na... více

Autorem sochy sv. Václava z jemnozrnného pískovce z oblasti Hořic z let 1904–1905 je sochař Zdeněk Vondráček, což dokumentuje i nápis "Navrhl a provedl Zdeněk Vondráček Hořice". více

„Svatý Václave oroduj za město Přibyslav.“ Tento nápis vytesali naši předkové do podstavce sochy sv. Václava v roce 1743, kdy bylo toto krásné umělecké dílo vrcholného baroka... více

Socha je pozdně barokní dílo z druhé poloviny 18. století. Zobrazení sv. Vendelína, patrona sedláků, pastýřů a ovčáků, není příliš častým ikonografickým motivem. Světec je... více

Postavu světce v životní velikosti lze datovat do 2. čtvrtiny 18. století, kdy panství vlastnili Rodenové z Hirzenau a jejím autorem je sochař Kašpar Ober. Sochu sv. Vendelína, patrona... více

Skulptura sv. Vendelína je pátým zastavením sochařské galerie Kašpara Obera z let 1740-1750, která lemuje cestu, jenž spojuje jádro města se staroměstským kostelem. Vendelín je zobrazen... více

Pomník 1. československého prezidenta je dílem Vincence Makovského a byl slavnostně odhalen v červenci 1937. Nedlouho poté začala série snímání a opětovného odhalování pomníku,... více

Do roku 1811 byl místní hřbitov provozován kolem kostela sv. Vavřince naproti zámku, jeho zeď zdobily čtyři sochy: svatý Florián, svatý Šebestián, svatý Roch a svatý Vendelín. Když... více

Brána sloužila jako jeden z hlavních vstupů do bývalé rozsáhlé jelení obory Kinských v Karlově, nedaleko rybníka Velké Dářko. Brána je opatřena mimořádně kvalitní barokní... více

Velice poutavým směrem se ubral mladý umělec Michal Olšiak před několika lety, kdy poprvé začal krášlit krajinu v okolí Žďáru nad Sázavou zajímavými poněkud bizarními a... více

Přístupové schodiště ke kostelu sv. Jana Křtitele je lemováno osmi barokními sochami. Sochy pocházejí z dílny znojemského sochaře Jana Mucka a nechal je zhotovit farář Jan Karel... více

Alegorické sochy ročních období a Hudby představují jednotný soubor pěti soch, jejichž autorem je kamenosochař Jan Václav Prchal (1714–1811). Soubor pozdně barokních soch v životní... více

Kamenné sochy sfing v zámeckém parku z počátku 18. století jsou někdy připisované Lorenzu Matiellimu, sochaři vrcholného baroka, činnému ve Vídni, Melku a Drážďanech. Ať již toto... více

Součástí zámecké zahrady jaroměřického zámku je 11 sochařských děl z mušlového vápence od sochaře Kašpara Obera z let 1731–1733. Barokní sochy znázorňují antická božstva a... více

Tělocvičná jednota Sokol vznikla v Černovicích již v roce 1897. Základní kámen sokolovny byl položen v roce 1922. Vlastní stavba dle projektu Václava Bárty se ale uskutečnila až v roce... více