Památky | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

Velice poutavým směrem se ubral mladý umělec Michal Olšiak před několika lety, kdy poprvé začal krášlit krajinu v okolí Žďáru nad Sázavou zajímavými poněkud bizarními a... více

Přístupové schodiště ke kostelu sv. Jana Křtitele je lemováno osmi barokními sochami. Sochy pocházejí z dílny znojemského sochaře Jana Mucka a nechal je zhotovit farář Jan Karel... více

Alegorické sochy ročních období a Hudby představují jednotný soubor pěti soch, jejichž autorem je kamenosochař Jan Václav Prchal (1714–1811). Soubor pozdně barokních soch v životní... více

Kamenné sochy sfing v zámeckém parku z počátku 18. století jsou někdy připisované Lorenzu Matiellimu, sochaři vrcholného baroka, činnému ve Vídni, Melku a Drážďanech. Ať již toto... více

Součástí zámecké zahrady jaroměřického zámku je 11 sochařských děl z mušlového vápence od sochaře Kašpara Obera z let 1731–1733. Barokní sochy znázorňují antická božstva a... více

Tělocvičná jednota Sokol vznikla v Černovicích již v roce 1897. Základní kámen sokolovny byl položen v roce 1922. Vlastní stavba dle projektu Václava Bárty se ale uskutečnila až v roce... více

Budovu humpolecké sokolovny navrhl architekt František Krásný. Provedení stavby pak bylo zadáno místní firmě Jindřich Kasal a Josef Dubín. Základní kámen byl položen v létě 1929 u... více

Sokolovna v Jihlavě, která byla postavena v letech 1934-1935 podle projektu významného architekta Bohuslava Fuchse, představuje jeden z významných dokladů meziválečné architektury ve... více

Stavba sokolovny byla realizována v letech 1926–1927 podle plánů architekta Františka Krásného. Dokončení stavby připomíná letopočet vytesaný na kamenné desce zasazené do průčelí... více

Budova sokolovny v Počátkách byla postavena v letech 1927-1928 podle plánů stavitele Ladislava Novotného. Objekt je po celkové rekonstrukci a je v současnosti využíván pro kulturní a... více

Družstvo pro postavení sokolovny v Telči bylo založeno již na konci 19. století. K vlastní stavbě budovy sokolové přikročili na konci roku 1921. Po prohlídce tělovýchovných zařízení... více

Neúplný soubor pašijových postav, pocházející z roku 1791, je pozdně barokní prací jihlavského sochaře Jana Václava Prchala. Sochy byly vytvořeny pro křížovou cestu zřízenou v roce... více

Na území Brtnice najdeme celkem šest tzv. votivních sloupů. Rodové znaky vytesané na sloupech upozorňují, že všechny dal v 17. století postavit tehdejší majitel brtnického panství... více

Mohutný podstavec završený plastickým sousoším, jež reflektuje zasvěcení kostela, zobrazuje Nejsvětější Trojici. Jedná se o tzv. ikonografický typ Gnadenstuhl („trůn milosti“).... více

Barokní sousoší Nejsvětější Trojice nechala postavit v roce 1715 Marie Isabella, manželka tehdejšího majitele panství hraběte Jana Filipa z Werdenbergu. Sousoší vyjadřovalo... více

Nad bránou kostelní zahrady návštěvníka vítá socha zvaná Madona a Santa Casa z doby kolem roku 1700, která dříve zdobila hlavní vchod na prostranství kolem kostela. Sousoší... více

Pískovcové sousoší z roku 1881 zobrazuje výjev nazývaný Pieta-Pannu Marii jako matku oplakávající smrt svého syna Ježíše. Ústřední scéna oplakávání je na soklu doprovázena... více

Klasicistní sousoší z roku 1823 zobrazuje výjev nazývaný Pieta-Pannu Marii jako matku oplakávající smrt svého syna Ježíše. Výjev výškově ukončují tři duby, které převyšují... více

Kamenné pískovcové sousoší uniformovaných legionářů na mohutném podstavci bylo vytesáno v roce 1932 podle předlohy dřevořezby Jana Štursy z let 1917 – 1918. Původní návrh,... více

Pozdně barokní pískovcové sousoší, sestávající ze sochy sv. Floriána, ochránce proti ohni, a dvou postav andělů, je chronogramem na přední části podstavce datováno do roku 1781.... více