Osobnosti | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

Sousoší znázorňující smrt sv. Františka Xaverského vytvořil na přání řádových bratří Tovaryšstva Ježíšova ve druhé polovině 18. století sochař Václav Böhm. Umírající... více

Novoklasicistní hrobka pro italskou šlechtickou rodinu Pallavicini byla postavena dle návrhů vídeňského dvorního architekta Otto Hofera v letech 1901 – 1902. Na její výzdobě se podílelo... více

Samostatně stojící sloup pochází z 2. čtvrtiny 18. století a jeho autorem je pravděpodobně třebíčský sochař Štěpán Pagan. Budování mariánských sloupů bylo rozšířeným... více

Zámek v Náměšti nad Oslavou je jedním z nejvýznamnějších příkladů renesančního stavitelství na Moravě. Původní hrad ze 13. století byl moravskými pány ze Žerotína přebudován... více

Farní úřad v Náměšti nad Oslavou je zmiňován již před rokem 1345. V roce 1740 začali Kufštejnové na místě původní fary stavět novou prostornou barokní farní budovu. Celý areál i... více

Žulová pamětní deska s bronzovou plaketou na budově bývalé jinošovské školy odkazuje k roku 1887, kdy zde svou učitelskou dráhu zahájil tehdy devatenáctiletý mladík Václav Ignác... více

Kamenný most vedoucí přes hradní příkop, o třech kamenných obloucích, nahradil ve 40. letech 18. století padací most dřevěný. Plné parapety kamenného mostu byly za hraběte Hanuše... více

Empírová hřbitovní kaple z let 1822 – 1825 byla postavena jako rodová hrobka majitelů náměšťského panství Haugwitzů za Jindřicha Viléma Haugwitze podle návrhu vídeňského... více

Barokní most přes řeku Oslavu dal postavit majitel náměšťského panství hrabě Václav Adrian z Enckenwirtu v roce 1737 na místě staršího mostu, strženého povodní. V roce 1744 byl most... více

Na hřbitově v areálu kostela se nacházejí dva zajímavé náhrobní kameny s reliéfem, tzv. stély, z počátku 20. století. Náhrobek s reliéfem Krista a s reliéfem Panny Marie jsou dílem... více

Bazilika sv. Prokopa pochází přibližně z první poloviny 13. století a byla součástí benediktinského kláštera v Třebíči, později přebudovaného na zámek. Architektonický vzhled... více

Dům, ve kterém dnes sídlí mateřská škola, má bohatou historii. Pochází první poloviny 17. století a do roku 1675 býval majetkem rytířů Berthonidesů z Tyranu. V letech 1904-1919 v... více

Už při příjezdu z dálky je viditelný monumentální barokní chrám Narození Panny Marie se dvěma věžemi z roku 1744, na jehož úpravě se později podílel významný architekt Kamil... více

Před budovou základní školy (objekt z roku 1903), je v malém parčíku umístěn pomník básníka Vítězslava Nezvala z roku 1975 od Jana Simoty. Nezvalův otec ve zdejší škole působil... více

Zámek Jaroměřice nad Rokytnou patří k nejmohutnějším architekturám 1. poloviny 18. století u nás i v Evropě. Barokní podobu zámek získal v letech 1700-1737 za Questenberků. Projekt... více

Děkanský chrám sv. Markéty tvoří nedílnou součást zámeckého areálu v Jaroměřicích nad Rokytnou. Za autora přestavby kostela stejně jako zámku je považován Jakub Prandtauer a snad... více

Výtvarný návrh náhrobku básnické ikony českého symbolismu Otokara Březiny je dílem jeho přítele, sochaře Františka Bílka. Bronzové sousoší "Tvůrce a jeho sestra Bolest" odlil dle... více

Zemědělská usedlost v malé vesničce Hroznatín na Českomoravské vrchovině je rodištěm legionáře, armádního generála a 7. prezidenta našeho státu Ludvíka Svobody. Objekt, je... více

Nejvýznamnějším rodákem obce Mastník je básník Jan Zahradníček, novinář, překladatel a spisovatel, jeden z nejvýraznějších českých básníků 20. století a vrcholný představitel... více

Bývalá myslivna z poloviny 19. století je rodištěm literárního kritika, teoretika a historika Bedřicha Václavka. V roce 1948 byla na rodném domě odhalena pamětní deska a nedaleko... více

K modernímu sportovnímu vybavení každého města patří plavecký areál. Moderní koupaliště v Třebíči vzniklo podle projektu architekta Bohuslava Fuchse v roce 1933. Originální... více

Dvojlodní kostel, jehož jádro je románské, doznal v průběhu staletí řadu změn. V roce 1414 byla přistavěna kaple sv. Gotharda a v roce 1722 hranolová věž, ze které shlíží do kraje... více

V parku v centru města je umístěn pomník národního buditele a vzdělance Františka Palackého. Byl odhalen při příležitosti oslav 100. výročí narození "Otce národa" v roce 1898.... více

Projekt na výstavbu budov UP závodů (nábytkářská továrna) si objednal Jan Vaněk ml. v roce 1919 u jednoho z hlavních představitelů předválečné architektury, renomovaného architekta... více

Nárožní třípatrová budova ze železobetonu, skla a kovu byla postavena v roce 1932-1933 a je dílem významného brněnského architekta Bohuslava Fuchse. Novostavba funkcionalistické... více

Socha ze 2. poloviny 18. století, znázorňující jednoho z nejoblíbenějších českých světců, byla původně umístěna u dnes již neexistující silnice do Račic. Na dnešní místo byla... více

Postavu světce v životní velikosti lze datovat do 2. čtvrtiny 18. století, kdy panství vlastnili Rodenové z Hirzenau a jejím autorem je sochař Kašpar Ober. Sochu sv. Vendelína, patrona... více

Dne 8. 5. 1945 došlo V Hrotovicích k tragické události, kdy na městys omylem dopadly tři bomby shozené ruským letadlem. Na místě tak zemřelo150 lidí - 115 místních obyvatel a 35... více

Ve 20. letech 18. století vybudovali Ostašovští z Ostašova v místech starší tvrze barokní zámek dle návrhu rakouského architekta Jakuba Prandtauera a kolem zřídili rozsáhlý park. V... více

Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice a Panny Marie dal v letech 1713-1716 postavit Jan Adam hrabě Questenberk. Autorem sochařské výzdoby je Štěpán Pagan, architektonickou část sloupu... více

Původní starší stavba byla roku 1790 přestavěna na zámeček pro hraběnku Marii Brigitu Malabaile-Canalovou, rozenou Chotkovou, a provedl ji brněnský stavební mistr Johann Amon. Výsledkem... více

Sousoší sv. Rodiny je datované v chronogramu do roku 1730 a je dílem barokního sochaře Alexandra Jelínka. Spolu s mnoha dalšími sochami osazenými v Budišově bylo sousoší pořízeno v... více

Barokní sousoší sv. Václava s anděly a korouhví z roku 1730 je připisováno sochaři Alexandru Jelínkovi. Spolu s mnoha dalšími sochami osazenými v Budišově bylo sousoší pořízeno v... více

Stavba je dokladem tvorby pražských architektů Freiwald-Böhm, představitelů meziválečné avantgardy, na území kraje Vysočina. Radnice byla postavena v roce 1933 podle projektu z let... více

Náhrobek JUDr. Josefa Ošmery, ministerského rady a lipnického rodáka, jenž zemřel 4. 3. 1928, je signovanou prací významného sochaře Františka Bílka a kovolitce Franty Anýže z roku... více

Náhrobek operního zpěváka JUDr. Karla Holčapka, zemřelého roku 1909, navrhl v podobě stély Stanislav Sochor. Reliéf poutníka, který náhrobek zdobí, pochází od sochaře Jana Štursy. více

V roce 2013 byla k 100. výročí narození Jana Kubiše, příslušníka československé armády ve Velké Británii, hrdinu protinacistického odboje, který v rámci Operace Anthropoid provedl... více

František Šťastný zřídil ve 2. polovině 19. století v domě č. p. 29 ve Víru hostinec s krámkem. Po boku se synem Františkem organizoval pro návštěvníky výletní akce a stal se... více

Kostel byl do dnešní podoby vystavěn v letech 1713-1717 podle projektu Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Kupole nad hlavní lodí vyúsťuje ve svatováclavskou korunu, čímž chtěl opat... více

Zemědělská technická škola v Bystřici byla postavena v letech 1959-1961 podle návrhu brněnského architekta Vladimíra Beneše, žáka jednoho z nejuznávanějších architektů a urbanistů... více

Vila v Dalečíně, postavená v letech 1936-1939, je jedním z nejcennějších příkladů vilové funkcionalistické architektury na Vysočině a zároveň jednou z nejvýznamnějších realizací... více

Půdorys obyčtovského kostela je připodobňován tvaru želvy, kdy obdélná loď se zkosenými rohy představovala želví tělo, nárožní čtvercové kaple nohy, mělký presbytář se... více

Vincenc Makovský je autorem výzdoby sloupu v průčelí bývalého řeznického krámu, který patřil jeho otci. Reliéf na hlavici sloupu znázorňuje řeznické tovaryše při práci. Dílo... více

Socha Františka Palackého je první realizovanou zakázkou Jana Štursy. Dílo z roku 1902 vznikalo při studiích sochaře na Akademii výtvarných umění. Kamenný pomník vytvořil umělec dle... více

Původně cisterciácká grangie pocházející z poloviny 13. století, byla přestavěna počátkem 17. století na výstavný renesanční zámek. V prvním desetiletí 18. století byl zámek... více

Pobyt Bohuslava Martinů na Třech Studních v létě roku 1938 ve vilce rodiny Vítězslavy Kaprálové připomínají pamětní desky a výstava v Penzionu Sykovec, která na několika výstavních... více

Na domě č. p. 156 v Jimramově je osazena pamětní deska která upozorňuje, že se v tomto domě narodili bratři Vilém a Alois Mrštíkové. Rodný dům bratří Mrštíků je obdélné... více

Bronzová pamětní deska na fasádě, jejíž autorem je akademický sochař Antonín Lhoták, upozorňuje, že v domě č. p. 10 na náměstí v Jimramově se v polovině 19. století narodil autor... více

Kostel svatého Petra a Pavla byl původně vystavěn jako pozdně románský kostel. Z iniciativy žďárského opata Václava Vejmluvy byl objekt mezi lety 1714–1722 barokně přestavěn podle... více

Kostel mohl vzniknout díky geniálnímu spojení dvou osobností: opata žďárského kláštera cisterciáků Václava Vejmluvy a architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Stavba započala v roce... více