Osobnosti | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

Neobvykle řešený barokní zámek z první poloviny 18. století je stejně jako stavba sousedního kostela přisuzován významnému architektovi italského původu Janu Blažejovi Santinimu.... více

Původně cisterciácká grangie pocházející z poloviny 13. století, byla přestavěna počátkem 17. století na výstavný renesanční zámek. V prvním desetiletí 18. století byl zámek... více

Budova dnešního zámku v Pohledu vznikla přestavbou cisterciáckého kláštera, který někdy po polovině 13. století založily dcery Vítka z Klokot (Kateřina, Ludmila a Jitka). Nový konvent... více

Ve 20. letech 18. století vybudovali Ostašovští z Ostašova v místech starší tvrze barokní zámek dle návrhu rakouského architekta Jakuba Prandtauera a kolem zřídili rozsáhlý park. V... více

Zámek, umístěný v rozlehlém parku, si prošel složitým architektonickým vývojem, který byl v letech 1914-1918 ukončen důkladnou obnovou podle projektu architekta a profesora na... více

Telčský zámek patří mezi klenoty moravské renesanční architektury a jeho kouzlo zesilují i dochované interiéry, jež jsou reprezentativními příklady projevu italského umění na našem... více

Zámek v Náměšti nad Oslavou je jedním z nejvýznamnějších příkladů renesančního stavitelství na Moravě. Původní hrad ze 13. století byl moravskými pány ze Žerotína přebudován... více

Zámek vystavěl Jan Beneda z Nečtin a na Vilímově, jako pozdně renesanční zámek v roce 1602. Výrazně upraven byl v roce 1827, kdy proběhly úpravy ve stylu empíru. Nejznámějším... více

Zámek Jaroměřice nad Rokytnou patří k nejmohutnějším architekturám 1. poloviny 18. století u nás i v Evropě. Barokní podobu zámek získal v letech 1700-1737 za Questenberků. Projekt... více

Hrad dal vystavět Zdeněk z Valdštejna v období husitských válek. V 16. století se na přestavbě hradu v duchu renesance podílel pravděpodobně Baldassare Maggi. Po Bílé hoře získali... více

Předchůdcem dnešního zámku byla středověká tvrz z roku 1513, která četnými přestavbami postupně zanikla a byla pohlcena zámeckou budovou. Dnes je objekt ve vlastnictví Akademie věd... více

Klasicistní zámek byl zbudovaný patrně na místě staré tvrze na počátku 19. století. Jedním z majitelů byl Leopold Srnka, který na svém sídle hostil světoznámého hudebního... více

Novogotická stavba zámku vznikala v průběhu 19. století v několika etapách (v letech 1838, 1862 a 1890-97) přestavbou staršího objektu. Návrh s řadou romantických detailů zpracoval... více

Původní starší stavba byla roku 1790 přestavěna na zámeček pro hraběnku Marii Brigitu Malabaile-Canalovou, rozenou Chotkovou, a provedl ji brněnský stavební mistr Johann Amon. Výsledkem... více

Bývalý cisterciácký klášter zde v roce 1252 založil Boček z Kunštátu. O rozkvět kláštera se nejvíce zasloužil opat Václav Vejmluva, který sem povolal mnoho známých umělců a... více

Barokní areál, vybudován nejpozději v 1. polovině 18. století, je spjat s významným českým básníkem, grafikem a překladatelem Bohuslavem Reynkem a jeho ženou, básnířkou Suzanne... více

Svoji vilu si významný sochař a medailér Josef Šejnost (1878–1941) nechal mezi lety 1930-1934 postavit podle plánů renomovaného architekta Kamila Hilberta, jenž se také podílel na... více

Medova vila od významného architekta Josefa Gočára byla postavena v letech 1933-1934. Hladké průčelí zdobené pouze červenými okenními rámy a v přízemí pásem stejné barvy, pásová... více

Vilu pro okresního veterinárního komisaře MVDr. Bohuše Míčku a jeho ženu navrhl absolvent pražské Akademie výtvarného umění architekt Lev Krča, žák Josefa Gočára, v roce 1939. V... více

Podle projektové dokumentace z roku 1911 je autorem vily vsetínský architekt a stavitel Michal Urbánek. Vybudována byla roku 1912 pro advokáta Josefa Kvíze a jeho manželku Luisu (Urbánkovu... více

Rodinný dům manželů Boudových vyprojektoval roku 1935 Bohuslav Fuchs ve vědomém příklonu k myšlence puristické architektury. Realizoval ho téhož roku třešťský architekt a stavitel... více

Spolumajitel pletařské firmy Otto Adam a jeho žena Ella si nechali v letech 1929-1932 postavit vilu (Vrchlického 12) a vedlejší služební dům s garáží (Vrchlického 10). Autorem projektu... více

Bílá vila Ladislava Binka ml. byla postavena v secesním slohu v letech 1907-1908 podle návrhu neznámého autora. Úpravy fasád a interiérů však provedl architekt Josef Gočár, který v té... více

Funkcionalistickou vilu s ocelovou kostrou si nechal postavit v letech 1936-1937 jimramovský obvodní lékař Josef Železný. Autory vily byli mladí absolventi školy architektury Josefa Gočára... více

Vila č. p. 175 ve Staré Říši byla postavena pro bratry Josefa a Jana Florianovi v roce 1932 podle plánů Břetislava Štorma, architekta, grafika, spisovatele, projektanta a teoretika... více

Vila Josefa Binka (tzv. Červená) z roku 1909 je první samostatnou realizací architekta Josefa Gočára. Inspiroval se tvorbou M. H. Baillie-Scotta a Ch. R. Mackintoshe, čerpajících z typu... více

Tzv. Drechselova vila byla postavena podle plánů známého architekta Pavla Janáka pro rodinu okresního hejtmana c. k. místodržitelského radu Jana Drechsela. Architekt Janák byl Drechselovi... více

Vila kněze, básníka, prozaika, publicisty a překladatele Jakuba Demla je jednou z raných prací brněnského architekta Bohuslava Fuchse. Projekt na stavbu vypracoval v roce 1921, kdy mu bylo... více

Vila v Dalečíně, postavená v letech 1936-1939, je jedním z nejcennějších příkladů vilové funkcionalistické architektury na Vysočině a zároveň jednou z nejvýznamnějších realizací... více

Dům manželů Albrechtových z roku 1940 představuje dodnes architektonicky nejvýznamnější stavbu v oblasti individuálního rodinného bydlení v Novém Městě na Moravě. Jejím autorem je... více

Nenápadný dům stojící kus od návsi je jedinečnou galerií pod širým nebem. V 60. letech 20. století zde totiž žil mladý manželský pár, který sem přišel přímo z pražské Akademie... více

Projekt na výstavbu budov UP závodů (nábytkářská továrna) si objednal Jan Vaněk ml. v roce 1919 u jednoho z hlavních představitelů předválečné architektury, renomovaného architekta... více

Zemědělská technická škola v Bystřici byla postavena v letech 1959-1961 podle návrhu brněnského architekta Vladimíra Beneše, žáka jednoho z nejuznávanějších architektů a urbanistů... více

Žulová pamětní deska s bronzovou plaketou na budově bývalé jinošovské školy odkazuje k roku 1887, kdy zde svou učitelskou dráhu zahájil tehdy devatenáctiletý mladík Václav Ignác... více

Obecní sýpka tzv. kontribučenská pochází z 2. poloviny 19. století. Kontribučenské sýpky byly zřizovány na doporučení Marie Terezie z roku 1748 a později z nařízení Josefa II. k... více

Nová synagoga byla postavena v novogotickém slohu podle projektu vídeňského architekta Augustina Prokopa. Základní kámen byl položen v roce 1868 a kolaudace proběhla o dva roky později.... více

Synagoga byla vystavěna po požáru židovského ghetta v roce 1824 za finanč­ní podpory Izáka Wiesenwalda a sbírky občanů. Vysvěcena byla 22. 9. 1825. Dnes je majetkem Církve čs.... více

Nárožní třípatrová budova ze železobetonu, skla a kovu byla postavena v roce 1932-1933 a je dílem významného brněnského architekta Bohuslava Fuchse. Novostavba funkcionalistické... více

Reprezentativní budova byla vystavěna v letech 1925–1927 dle projektu významného architekta Vlastislava Hofmana pro Městskou spořitelnu v Moravských Budějovicích, která se ze skromných... více

Barokní sousoší sv. Václava s anděly a korouhví z roku 1730 je připisováno sochaři Alexandru Jelínkovi. Spolu s mnoha dalšími sochami osazenými v Budišově bylo sousoší pořízeno v... více

Sousoší sv. Rodiny je datované v chronogramu do roku 1730 a je dílem barokního sochaře Alexandra Jelínka. Spolu s mnoha dalšími sochami osazenými v Budišově bylo sousoší pořízeno v... více

Kamenné pískovcové sousoší uniformovaných legionářů na mohutném podstavci bylo vytesáno v roce 1932 podle předlohy dřevořezby Jana Štursy z let 1917 – 1918. Původní návrh,... více

Na území Brtnice najdeme celkem šest tzv. votivních sloupů. Rodové znaky vytesané na sloupech upozorňují, že všechny dal v 17. století postavit tehdejší majitel brtnického panství... více

Neúplný soubor pašijových postav, pocházející z roku 1791, je pozdně barokní prací jihlavského sochaře Jana Václava Prchala. Sochy byly vytvořeny pro křížovou cestu zřízenou v roce... více

Sokolovna v Jihlavě, která byla postavena v letech 1934-1935 podle projektu významného architekta Bohuslava Fuchse, představuje jeden z významných dokladů meziválečné architektury ve... více

Alegorické sochy ročních období a Hudby představují jednotný soubor pěti soch, jejichž autorem je kamenosochař Jan Václav Prchal (1714–1811). Soubor pozdně barokních soch v životní... více

Pomník 1. československého prezidenta je dílem Vincence Makovského a byl slavnostně odhalen v červenci 1937. Nedlouho poté začala série snímání a opětovného odhalování pomníku,... více

Skulptura sv. Vendelína je pátým zastavením sochařské galerie Kašpara Obera z let 1740-1750, která lemuje cestu, jenž spojuje jádro města se staroměstským kostelem. Vendelín je zobrazen... více

Postavu světce v životní velikosti lze datovat do 2. čtvrtiny 18. století, kdy panství vlastnili Rodenové z Hirzenau a jejím autorem je sochař Kašpar Ober. Sochu sv. Vendelína, patrona... více

Barokní socha sv. Prokopa je pravděpodobně dílem třebíčského sochaře Štěpána Pagana. Světec je zobrazen v biskupském oděvu se sochou zkroceného ďábla v řetězech u nohou, jako... více