Osobnosti | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

Se stavbou kostela v raně gotickém slohu se počalo po roce 1252 v souvislosti se založením zdejšího cisterciáckého kláštera. K jeho zásadní přestavbě však došlo až za opata Václava... více

Bazilika sv. Prokopa pochází přibližně z první poloviny 13. století a byla součástí benediktinského kláštera v Třebíči, později přebudovaného na zámek. Architektonický vzhled... více

Vrch Křemešník je místem duchovní kultury, rozjímání i ukázkou harmonického provázání architektury s krajinou. Poutník svou cestu k baroknímu poutnímu kostelu Nejsvětější Trojice... více

Malá pamětní deska osazena v dlažbě náměstí Zachariáše z Hradce v Telči v blízkosti kašny se sochou Siléna připomíná, že z tohoto místa často maloval milovanou Telč akademický... více

Ottův slovník naučný znamenal v době svého vzniku mezi lety 1888 a 1909 pro tehdejší lidi asi to, co pro nás dnes znamená Google. S rozsahem Ottovy encyklopedické práce se v českých... více

Bronzová pamětní deska s postavou vojáka upomíná plukovníka Josefa Jiřího Švece, nadšeného šiřitele Tyršových sokolských myšlenek a zejména velitele československých legií... více

Upomínkou na pobyty Karla Havlíčka Borovského Batelově je pamětní deska z roku 1921 vsazená do skály na Havlíčkově vrchu nad obcí. Do Batelova jezdil Karel Havlíček Boroský za svou... více

Zdeněk Rykr, malíř a reklamní výtvarník, se narodil 26. října 1900 v nádražní budově v Chotěboři. Chotěbořský rodák se stal nesmrtelným díky autorství obalu na čokoládovou... více

Město Pelhřimov se může pochlubit několika pamětními deskami, jež vyšly z dílny sochaře a medailéra Josefa Šejnosta a jeho syna akademického sochaře Zdeňka Šejnosta. Pamětní desky... více

Dům je podle původního majitele nazýván Fárův dům. V tomto domě, původně s barokní fasádou a mansardovou střechou, byl provozován hostinec „U Zlatého soudku“. V letech 1913-1915... více

František Šťastný zřídil ve 2. polovině 19. století v domě č. p. 29 ve Víru hostinec s krámkem. Po boku se synem Františkem organizoval pro návštěvníky výletní akce a stal se... více

Dům, ve kterém dnes sídlí mateřská škola, má bohatou historii. Pochází první poloviny 17. století a do roku 1675 býval majetkem rytířů Berthonidesů z Tyranu. V letech 1904-1919 v... více

Secesní vila s honosně zdobeným štítem a s umně vyvedenou freskou vznikla v letech 1907-1908 přestavbou bývalého statku. Stejně krásná výzdoba jako je na jeho fasádě, se nachází i v... více

Dům č. p. 86 náležel v 16. století staviteli luteránského gymnázia, který nechal v 1. patře postavit renesanční lodžii. V období baroka vlastnil dům další umělec - významný... více

Patrový řadový měšťanský dům je v písemných pramenech prvně připomínán roku 1564. V jádru renesanční stavba byla v 18. století barokně přestavována, jak svědčí její... více

V roce 2013 byla k 100. výročí narození Jana Kubiše, příslušníka československé armády ve Velké Británii, hrdinu protinacistického odboje, který v rámci Operace Anthropoid provedl... více

Pokud se někdo chce dovědět více o životě básníka Otokara Březiny, může navštívit Březinův rodný dům v Počátkách. Dům spravuje počátecké městské muzeum a představuje v něm... více

Divadelní režisér a spolutvůrce české divadelní avantgardy Jiří Frejka pocházel ze starého rodu svobodných dědičných myslivců a vyrůstal v blízkém propojení s přírodou. Narodil... více

Bývalá myslivna z poloviny 19. století je rodištěm literárního kritika, teoretika a historika Bedřicha Václavka. V roce 1948 byla na rodném domě odhalena pamětní deska a nedaleko... více

Na domě č. p. 156 v Jimramově je osazena pamětní deska která upozorňuje, že se v tomto domě narodili bratři Vilém a Alois Mrštíkové. Rodný dům bratří Mrštíků je obdélné... více

I když spisovatel František Jaromír Rubeš vyrůstal v Cerhenicích u Kolína, kde měl jeho otec pronajatý pivovar, jeho rodný dům (také pivovar), označený pamětní deskou, najdeme v... více

Františka Stránecká (rodným jménem Všetečková) se narodila 9. března 1839 ve Velkém Meziříčí v rodině zdejšího purkrabího Františka Všetečky. Mládí prožila na zámku v... více

Světoznámý skladatel se zde narodil roku 1860, ovšem už o rok později se rodina přestěhovala do Jihlavy. Dům potom sloužil jako zájezdní hostinec a v průběhu 20. století značně... více

JUDr. Ivan Sekanina, přední levicová osobnost předválečného období, antifašista a přítel básníka Jiřího Wolkera, se v roce 1900 narodil v Novém Městě na Moravě. Rodný dům... více

Bronzová pamětní deska na fasádě, jejíž autorem je akademický sochař Antonín Lhoták, upozorňuje, že v domě č. p. 10 na náměstí v Jimramově se v polovině 19. století narodil autor... více

Nejvýznamnějším rodákem obce Mastník je básník Jan Zahradníček, novinář, překladatel a spisovatel, jeden z nejvýraznějších českých básníků 20. století a vrcholný představitel... více

Zemědělská usedlost v malé vesničce Hroznatín na Českomoravské vrchovině je rodištěm legionáře, armádního generála a 7. prezidenta našeho státu Ludvíka Svobody. Objekt, je... více

Přibyslavské náměstí nese jméno místního rodáka Stanislava Bechyně. Tento významný český architekt, pedagog a průkopník v oblasti mostního stavitelství se narodil v domě s... více

Dům byl po velkém požáru v roce 1821, stejně jako většina ostatních domů na náměstí, barokně přestavěn. Kolemjdoucí může zaujmout erby pánů z Hradce (rodovým a aliančním) a... více

Dům č. p. 160 zvaný Rejnovský koupil brodský měšťan, varhaník a malíř Antonín Ignác Stamic a 19. června 1717 se zde jeho manželce Rozině, rozené Böhmové, narodil budoucí... více

Rodný dům sochaře Vincenca Makovského je označený pamětní deskou s bustou. Autorem je umělcův žák Miloš Axman. Vincenc Makovský se narodil jako nejstarší ze šesti dětí... více

Výrazný hudební skladatel Vítězslav Novák, jeden ze zakladatelů české hudby 20. století, se narodil v nevýrazném kamenickém domě. Dnes tuto skutečnost připomíná pamětní deska... více

V roce 1614 postihnul vesnici veliký požár, při kterém shořela stará fara i všechny církevní písemnosti. Nynější budova pochází až z let 1763–1764. U vstupních dveří do areálu... více

Mohutná budova fary v Moravských Budějovicích je příkladem barokní architektury s pozdně renesančním jádrem. V letech 1779 a 1818 byly na objektu provedeny klasicistní úpravy a na konci... více

Farní úřad v Náměšti nad Oslavou je zmiňován již před rokem 1345. V roce 1740 začali Kufštejnové na místě původní fary stavět novou prostornou barokní farní budovu. Celý areál i... více

První zprávy o zdejší faře pocházejí z roku 1360. Od roku 1601 byla duchovní správa svěřena do Urbanova. Tento stav trval až do roku 1785, kdy se opět vrátila do Radkova. Z tohoto... více

Tasovská fara, jak prokázaly nedávné archeologické průzkumy, vznikla barokní přestavbou gotického kostela. Barokní přestavbu provedl po polovině 18. století brněnský architekt... více

Budova z první poloviny 19. století, původně užívaná jako zámecká sýpka, dnes slouží ke galerijním a kulturním účelům. Galerie nese název po významném mysliteli 19. století,... více

Zadní výčep hostince byl svědkem častých návštěv Jaroslava Haška, který zde napsal i část svých Osudů dobrého vojáka Švejka. Tuto skutečnost připomíná malá pamětní deska na... více

Opat Václav Vejmluva využil výčepního práva bývalé ostrovské rychty a v roce 1720 zde dal vystavět hostinec, který sloužil pro odpočinek církevních hodnostářů při cestě do... více

Jednopatrová volně stojící stavba je bývalým hostincem žďárského kláštera. Hostinec, zvaný Němečkův, pochází z první poloviny 18. století a jeho autorství je připisováno, ne... více

V roce 1940 nechává svratecký velkoobchodník Jindřich Bureš vystavět ve Svratce moderní penzion, který po dokončení v roce 1949 dostává jméno symbolicky odkazující na malířskou... více

Hraniční pylony byly postaveny z rozhodnutí Marie Terezie jako řešení předchozího sporu o průběh zemské hranice mezi Čechami a Moravou severně od řeky Jihlavy. Proto každý z nich nese... více

Poslední zastavení naučné stezky nesoucí jméno českého básníka, grafika a překladatele Bohuslava Reynka nás zavede ke hřbitovu ve Svatém Kříži. Spolu s manželkou zde rodák z... více

Katolický kněz a spisovatel Jakub Deml zemřel 10. února 1961 ve své vile v Tasově. Jeho tělo bylo uloženo do hrobu na hřbitově u kostela sv. Petra a Pavla po boku jeho přítelkyně,... více

Na hřbitově u kostela sv. Mikuláše v Krucemburku nalezl místo svého posledního odpočinku malíř Jan Zrzavý. Náhrobek sem byl přenesen z hrobu z Čáslavi, spolu s ostatky jeho matky a... více

Konec života trávil Jaroslav Hašek v Lipnici nad Sázavou, kde napsal svůj slavný román o Švejkovi. Tady ho také nad nedokončeným dílem 3. ledna 1923 zastihla smrt. Haškův hrob s... více

Netradičně řešený kamenný náhrobek patří Oldřichu, synovi Františka Škroupa, skladatele národní hymny. Oldřich zemřel ve věku pouhých 11 let na tyfus. Stalo se tak o letních... více

Výtvarný návrh náhrobku básnické ikony českého symbolismu Otokara Březiny je dílem jeho přítele, sochaře Františka Bílka. Bronzové sousoší "Tvůrce a jeho sestra Bolest" odlil dle... více

Jednou z památek, které pojí spisovatele Karla Havlíčka Borovského s městem Havlíčkův Brod je hrob jeho rodičů kupce Matěje Havlíčka a jeho ženy Josefy, rozené Dvořákové na... více